Určitě ji najdeš.

Sasanka: Jeee, děkuju, to mě těší:-)

Sasanka: Dandy: Mlčeti Zlato: Díky, že jste se tu stavili a zanechali pár slov.

Homér: Díky, chtěla bych říct něco víc, ale nenacházím slova.

Každej to ví, čím hůř se cítíš, tím lepší člověk píše básně, prý. No nic, miluju tu obnaženost duše, věřím ti to. A je to tedy slušná hrůza. Pojď na mou hruď.

Člověk by měl mit rat trochu i sám sebe.
Někdy se energie pro druhé mine učelem..

Píšeš bezva, přidám si tě do své psanecké knihovny.

Pěkná a hlavně miluji fialovou ;)

Dost sebemrskačství
tak leť modrý ptáčku
poznáš nová tajemství
a celý širý svět.

Nedej se...

Slova jsou mnohdy jako datel.
Jak jikra z ktere se vykulí plůdek.
Pak jen schůdem.
Ke stolu ,jak vino sklenku
nasytí.
Tak stránka slůvka zachytí.
Pokut se tak nestane.
Vitr je snad odvane.

Tvá duše v tichu zraje
závěj sněhu v tobě taje
struna se pak rozezní
zas v kráse najdeš souznění.

Až se vyklubou, to bude radosti.

Vůně mraků: Děkuju.

silná, ať žije detox

Psavec: Díky.

Zaujala.

človiček: Té reakci moc nerozumím, ale možná ani ty jsi neporozuměl básni?

Taky jsem se zakoval. Svoboda je žalářníkem co má klíče. Pointa však je, že žalářník taky není na svobodě. Je zamčený v Nás a klíče od toho nejsou. Dá se osvobodit jen zevnitř. Takový ježek v kleci. Cestu najdeš jen v klidu.

Dandy: To se stane pozvolna, nenápadně a plíživě...