Leslie: uf, si mě vyděsila.

Dandy: Psavec: Trochublázen: Míň než miniatura. Odmocnina myšlenky. Jela jsem metrem a dolehla na mě ta absurdita: na každém rohu u tlačítek, brzd a dalších náležitostech pro nouzové situace v dopravních prostředcích je cedule s tímhle nápisem… tučně a červeně vyznačeno, vypovídá to mnoho o prioritách naší společnosti. Začala se mi v hlavě odvíjet báseň, ale neměla jsem čas psát, tak jsem si zapsala jen tu větu, že to později dopíšu. Ale je to pryč. Zůstal jen ten hořký pocit.

Co dodat.

Gól.

:(

Mlčeti Zlato: Bohužel. Spíš to vypadá na přesný opak aktuálně.

Nechá? Asi ne, leda by pomsta byla zapomenuta.

Leslie: Parádní díky!

Dandy: Moc děkuji:)

Sasanka: Má to důvod:) Nedokázala jsem to rozdělit do řádků :D Protože ji víc slyším než vidím, ona nikde nekončí, některá slova a obraty se vztahují i k tomu, co je před nimi, i k tomu, co je za nimi. Nešlo to rozkouskovat, protože se tam pro mě tím vždy nějaký význam ztratil. Vím, že je tou formou dost atypická a upřímně o ní nejsem 100% přesvědčená. Ale jinou, vhodnější jsem nenašla.

Sasanka: Děkuju:)

Sasanka: To mě těší, já se neskromně přiznám, že zrovna tuhle mám taky ráda. I po letech, nebo možná právě díky tomu odstupu:)

Mlčeti Zlato: Přesně tak, ale.

gajda: Děkuji, potěšilo mě to. A vystihl jsi to hezky.

Sasanka: Silný komentář, souzním.

Duši na oltář pokládám
skrze vyplakané slzy.
Spravedlivý osud
je iluze
jež dává sílu přežít.

Whetley: Kakuzu: Psavec: Díky!

Sasanka: Já ho miluju :D Ale chápu.

gajda: Hezká a smutná reakce zároveň. Byť ta aktuálnost u mě nebývá náhodná ;)

Trochublázen: Psavec: Děkuji. Na přání ještě přibyl přednes. ;)

Sasanka: Budiž ti přáno, máš ho tam :D