![]() |
![]() ![]() |
komentáře k dílům uživatele :


Ten smutek je tam přesně TO něco, co tam má být ... krásná ...


Megynka: Děkuju ti, Megynko, za všechny tvoje krásné komentáře! Vážím si toho.


Ach, Leslie, být muž, chci splynout s tvou povahou ...


Ta poslední věta se mě osobně líbí nejvíce. Báseň je nádherná, jako všechny tvé, ale díky té poslední větě mě najednou ovládl šílený smutek - a to, myslím, bylo účelem ... to pochopení ...


pochutnávám si na ranní kávě, voňavé a dobré jako ta tvoje básnička, milé


kmotrov: Moc ti děkuju! S tím smutkem si to přečtu. A co se týče přednesu - třeba příště :-))


Přepracovaný závěr je skutečně lepší, a má tah. Líbí se mi jeho uchopení "naruby", je to překvapivé. K dokonalosti chybí tvůj přednes. Kdo tam nebyl neví o co přišel!
K tomu smutku, už jsem to psal Yasmin:
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=22855-neklid
K tomu smutku, už jsem to psal Yasmin:
http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=22855-neklid


ŽblaBuňka: DDD: Díky za zastavení, jsem ráda, že "chutnala" :-)


Yana: Moc ti děkuji za tak pěkný komentář! Jsem ráda, že naše dojmy z akce jsou tak podobné a že se ti moje báseň líbí.


DDD: Původně závěr zněl:
"Možná
kdyby naše duše byly menší
měly by menší prostor
pro smutek",
ale nebylo v tom to, co jsem do toho chtěla dát. Zněla pak celá ta báseň moc smutně, a to jsem nechtěla. On tam totiž ten smutek měl být jen tako zástupce pocitů všeobecně, ale tím, že to měnilo význam, jsem to nakonec upravila celé tak, aby mi to tam vycházelo takhle. Až teď jsem s tím spokojená.
No a s tou "smutně oděnou básnířkou"... něco na tom je. Já se tak vlastně taky cítím. Ne, že bych byla pořád smutná, to ne, ale básně a myšlenky v nich mám laděné spíš melancholicky. A i když pozitivně, tak vážně.
Každopádně ti moc děkuju!
"Možná
kdyby naše duše byly menší
měly by menší prostor
pro smutek",
ale nebylo v tom to, co jsem do toho chtěla dát. Zněla pak celá ta báseň moc smutně, a to jsem nechtěla. On tam totiž ten smutek měl být jen tako zástupce pocitů všeobecně, ale tím, že to měnilo význam, jsem to nakonec upravila celé tak, aby mi to tam vycházelo takhle. Až teď jsem s tím spokojená.
No a s tou "smutně oděnou básnířkou"... něco na tom je. Já se tak vlastně taky cítím. Ne, že bych byla pořád smutná, to ne, ale básně a myšlenky v nich mám laděné spíš melancholicky. A i když pozitivně, tak vážně.
Každopádně ti moc děkuju!