Tyhle okna do cizích hlav čtu celkem rád (sám bych to ani náhodou nesved). Nevím, na kolik je to poezie, ale když to je takhle (jak to říct) ...asi autentický a nepatetický, tak tomu věřím a baví mě to.

Náčelník Holá Ruka: Á, tolik sránek Náčelníka, hm... Jen jim dej taky prostor.

mannaz: Samozřejmě znám pana Filutu :), Děkuji za pochvalu - Ono toto je jen jedno z mých já... Jsou ještě další dvě, možná jim také něco věnuji.

Tahle se mi líbí. A ani mi nepřijde úplně tak schizoidní. Většina lidí má své horší a lepší já. Dokud si nepořídíš plyšového maňáska pana Filuty a nepořídíš červené kostičkované šaty, pak je vše v mezích normálnosti :-).
http://www.anushka.estranky.cz/img/picture/559/karantena4.jpg


PS. Taky si mluvím sama se sebou, Jenže to většinou je ve stylu: "Proboha, jak to všechno stihnu!" a pak se sebou probírám nejlepší násldeující postup. A nejsem cvok!

máš komentář,je to překvapující a trochu jiné ale dobrý...

Leslie: To víš, potěšení z diference

No jasně, že každý má svůj specifický styl, ale ten tvůj mi připadá hodně odlišný. S těma prožitkama určitě souhlasím. A taky hodně záleží na životním postoji.

Leslie: Ale mám zač! Za upřímnost! Každý má svůj specifický styl, řekl bych, ne každému vše sedne, ne vše se dá pochopit bez... prožitků. My pokřivení, jsme chápáni zle.

No to vážně nemáš zač. Já tě čtu celkem ráda, Náčelníku, alě někdy mívám problémy tvé básně pochopit... a zjistila jsem, že většinou musím být naladěná na takové specifické náčelníkovské vlně, aby mě to oslovilo, máš prostě svůj specifický styl, který mi občas dává zabrat :-)

Leslie: Děkuji :)

No, taková vážně schizofrenická, ale nepřijde mi na tom nic až tak zvláštního, myslím, že si hodně lidí mluví v duchu samo se sebou:-) Ale jako báseň mě to nějak neoslovilo, není v tom pro mě vlastně nic básnického, co by mě nějak obohatilo, ve formě ani obsahu. Snad příště.

Leslie: Jsem rád, že je tak vykladatelná. Já ji popravdě psal s jednou jedinou myšlenkou, kterou nebudu reprodukovat. :)

To samozřejmě chápu ;-) I tak to na mě působí tak, jak jsem psala v prvním komentáři. Ale je to vlastně fajn, dá se tam toho najít mnoho, a to mě baví, dělat si vlastní výklady.

Náčelník Holá Ruka: Ahaaa, už to chápu :D

Leslie: (Já jsem ten mrtvej! Ale pššššt!)

Leslie: No ono se to musí brát dohromady s tou první strofou, žejo - páč ta mluví o tom, že spolu bloudíme světem - poté se v TOM světě najdem a pak zase ztratíme :)

Nevím, no. Víc by se mi asi líbilo, nějak "A když se ztratíme, tak víme, že se záhy zase najdeme". Vím, že se ti to tam rýmuje tak, jak to tam máš, ale klidně bych básničku zkusila trochu překopat.
Takhle má něco do sebe, ale působí tak trochu beznadějně, jako nenaplněná láska, láska na jednu noc, nebo tak něco. Pokud to ovšem nebyl úmysl. V tom případě by se mi takhle líbila. A čím víc ji tak čtu, tím víc se mi vlastně líbí. Hezky zní. Možná by se to taky dalo vyložit jako zakázaná láska. Nebo láska, kdy se dva lidi milují, ale nemají čas/příležitost být spolu a ví, že po těch vzácných společných chvilkách se zase vrátí (ztratí) zpátky do svých životů.

Líbí se mi atmosféra. Tu šifru v tom ale nevidím.

:(

souhlasím, první cigareta v zimní dny je slast nade všechny :D a v tvém podání řekl bych, ještě lepší