Schizofrenická

Ano! Přesně, můžeme si podat ruku.

vitaj v klube :)

Yana: Děkuji!
Jiří Turner: Inu, to bych to pak nebyl já, komu by tento výkřik patřil, kdyby byl jako tvůj :) Apropo je to experiment, už jsem jeden takový kdysi dělal... Děkuji!

dialogy se sebou samotným, to mám ráda, ten jeden je ale pěkný nesympaťák, jde o to který vyhrává, stejně se nás schovává v nás samotných hodně, minimálně tří, jednou jsem o tom chtěla něco psát, jsme ti, kteří být chceme, ti, kteří jsme a ti, jaké nás vidí jiní

No, nevím jestli je to poezie, ale na druhou stranu, co by to bylo, kdyby to poezie nebyla...:-)
Výkřik ze světa, který je tomu mému občas podobný, ale není to úplně on...

oslov radek, DDD: Děkuji oboum! :)

Tyhle okna do cizích hlav čtu celkem rád (sám bych to ani náhodou nesved). Nevím, na kolik je to poezie, ale když to je takhle (jak to říct) ...asi autentický a nepatetický, tak tomu věřím a baví mě to.

Náčelník Holá Ruka: Á, tolik sránek Náčelníka, hm... Jen jim dej taky prostor.

mannaz: Samozřejmě znám pana Filutu :), Děkuji za pochvalu - Ono toto je jen jedno z mých já... Jsou ještě další dvě, možná jim také něco věnuji.

Tahle se mi líbí. A ani mi nepřijde úplně tak schizoidní. Většina lidí má své horší a lepší já. Dokud si nepořídíš plyšového maňáska pana Filuty a nepořídíš červené kostičkované šaty, pak je vše v mezích normálnosti :-).
http://www.anushka.estranky.cz/img/picture/559/karantena4.jpg


PS. Taky si mluvím sama se sebou, Jenže to většinou je ve stylu: "Proboha, jak to všechno stihnu!" a pak se sebou probírám nejlepší násldeující postup. A nejsem cvok!

máš komentář,je to překvapující a trochu jiné ale dobrý...

Leslie: To víš, potěšení z diference

No jasně, že každý má svůj specifický styl, ale ten tvůj mi připadá hodně odlišný. S těma prožitkama určitě souhlasím. A taky hodně záleží na životním postoji.

Leslie: Ale mám zač! Za upřímnost! Každý má svůj specifický styl, řekl bych, ne každému vše sedne, ne vše se dá pochopit bez... prožitků. My pokřivení, jsme chápáni zle.

No to vážně nemáš zač. Já tě čtu celkem ráda, Náčelníku, alě někdy mívám problémy tvé básně pochopit... a zjistila jsem, že většinou musím být naladěná na takové specifické náčelníkovské vlně, aby mě to oslovilo, máš prostě svůj specifický styl, který mi občas dává zabrat :-)

Leslie: Děkuji :)

No, taková vážně schizofrenická, ale nepřijde mi na tom nic až tak zvláštního, myslím, že si hodně lidí mluví v duchu samo se sebou:-) Ale jako báseň mě to nějak neoslovilo, není v tom pro mě vlastně nic básnického, co by mě nějak obohatilo, ve formě ani obsahu. Snad příště.