Náčelník Holá Ruka: Eliška Vobrubová: Jo. Jasně. V tom případě by měl tady Náčelník jasně vysvětlit, který sraz jakých ž(Ž)idovek měl na mysli. A měl by i zcela jednoznačně vysvětlit proč sraz židovských náboženských příslušnic (ohavné slovo) kde ani jedna není etnickou Židovkou,( protože pak by to musel být sraz židovek a Židovek,) je vhodnějším přirovnáním, nežli sraz etnických Židovek s velkým Ž.

(Dle mého názoru, na němž jsem - a tu asi jsem nebyl zcela ve střehu - se počal domnívat, že je myšlen sraz etnických příslušnic, protože jejich chování je určováno společnými znaky chování celého etnika, jimiž jsou členkami, a nikoli prostě tím, že se jen tak rozhodly z jakýchkoliv příčin a podnětů přistoupit k judaismu.)

Eliška Vobrubová: Není, ale tady bych přeci jen zvolil Ž.
Metricky poslední strofa vážně kulhá, samotná změna metra ale na škodu není.
Ale nějak cítím, že to není úplně všechno, je tam cosi nedořečeného – přesněji nedořešeného.
Báseň to není špatná.
Mimochodem, kdo je to šumař? :-D

puero: S tím Ž to není tak jednoznačné. Viz
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9

Omlouvám se, nevěděl jsem, že se to píše moh'. Poslední slokou jsem chtěl jakoby shrnout předchozí. A jelikož má poslední verš devět slabik, změnil jsem metrum celé sloce.

Možná jsem měl 5. a 6. sloku vynechat :D anebo opravit. Je to určitě špatně napsáno. Měl jsem zůstat u "lyrického" (jestli se to tak dá říct) pojetí básničky. Ale poslední sloka je myšlena jako epilog, něco, co přímo nesouvisí s předešlým textem. Také je i jinak postavena. Ale přiznávám se, 5. a 6. sloka jsou nepovedené.

No ve spojitosti s komentářem jedna jsem si hned vybavil píseň, kterou nás na fakultě v jidiši naučil ThDr. Novotný: Az der rebe krechzt. (v překladu: Když rabi pláče). Doslova je v té písni tohle: Az der rebe krechzt, krechzen alle chassiden: Achachachachach achachachachach krechzen alle chassiden. (Když rabi pláče pláčou všichni chasidé atd.)

Toliko ke spojce básně se srazem Židovek, které se píší s velkým Ž (Náčelníku).

Doporučení: zakázat komentáře k básni v nastavení.

Náčelník Holá Ruka: Přesně tak, nemohu než souhlasit.:-D

Tak básnička je to jednoduchá, hezky říká to co chtěl básník říct... ale! přijdu si jak na srazu židovek, rýmy jsou triviální až dětinské a krapíítek žoviální (jinak k pláči). Navíc jsi na konci najednou změnil metrum a schéma básně a závěrečný verš achich ach, ochich och, echich mě dorazil. A ještě ...moh nwm co znamená, snad mohl nebo moh' ne?

Tvůj jazykozpyt nad slovy řeka a potok mne pobavil.
Není-li dle tvého mínění takového rozdílu mezi zmíněnými slovy, pak nechápu, proč se například přes Vltavu, Dunaj, Seinu a jiné podobné toky, stavějí mosty, když zmíněné vodní toky lze hravě přeskočit, a nebo proč přes Botič není vystavěna soustava mostů po celém toku, když je třeba přeplavby, by bylo dosaženo druhého břehu, neb tento tok přeskočit nelze.
Jinak řečeno: potok, řeka (též potůček a říčka) jsou pojmy vyjadřující vodní toky, jimž je společné to, že se jedná o mezi dvěma břehy krajinou protékající vodní proud. Rozhodně však slovo potok není synonymem pro výraz řeka (a ani naopak). Tedy mezi významem slov potok a řeka rozdíl je, neb každé to slovo vyjadřuje jinou mocnost toho protékajícího vodního proudu; a pokud jde o slova jako taková, i mezi nimi rozdíl je zjevný - každé znich je tvořeno jinými hláskami a rozdílným jejich počtem. Tvrdíš navíc, že v poesii je rozdíl mezi těmi slovy (potok a řeka) ještě menší. Není tomu tak. Slovo znamená to, co znamená, lhostejno, použijeme-li ho v běžné mluvě či v poesii. Jinak by to bylo jako v jednom starém opráskaném vtipu: Hodinky nebo holinky, to je jedno, oboje začíná na "h".

"Právě klove do mrtvé krysy,
oběti stáří
svého věku."
Co to s tim ma delat? proc najednou prechazis do prosteho casu?

"Často krouží nad potokem Styx.
Někdy stráží
mrtvou řeku."
Jak tu bylo receno "casto krouzi nad rekou, nekdy strazi reku" je trochu divny

"Pak roztáhne svoje křídla,
letí zpět do svého sídla."
Celou doby mas present simple a tady najednou past continuous.

(omlouvam se neangliuctinarum, ono je to s tema vidama a ja nevim jak to rict cesky;-)

Mejdlo: Přesně tak.:-)

Dobře, když není moc velký rozdíl mezi řekou a potokem, tak mi ta strofa nedává smysl. "Často krouží nad potokem Styx" tedy nad řekou Styx. " Někdy stráží mrtvou řeku" z čehož jsem pochopil, že ta mrtvá řeka bude asi Styx. Takže se tam vlastně píše: "Často krouží nad řekou Styx. Někdy stráží řeku Styx. A já se ptám, co teda dělá. Znamená to, že tam sice často krouží ale nestráží a občas, když to na něj přijde ji i stráží? A když už jsem u toho rozebírání jednotlivých strof, tak ještě zmíním 5. strofu. 1. verš je zřetelný asi každému ale zbytek je nesrozumitelný. Takže buď je to dada, nebo nevím co to tam dělá.

Zbožňuju nonsence :) a tohle mě naprosto uchvátilo :) úplně toužim si to někde přednýst :D

super básnička, skvělej závěr...:-) celý je to tak pěkně postavený na hlavu, líbí se mi...:-) jen tak dál

Mejdlo: Důvod, proč jsem použil slovo potok, je, že o dva verše níže je použito slovo řeka (kvůli rýmu), a já nechtěl opakovat slova (ještě k tomu v jedné sloce). A myslím, že velký rozdíl mezi slovy řeka a potok není, a v poezii je ještě menší :D

Ano, ŘEKA Styx.

Mejdlo: Z řecké mytologie - Hrůzná řeka Styx v podsvětí obtéká celou říši mrtvých, je nepřekročitelnou hranicí podsvětí. (Z wikipedie)

kde je potok Styx?

Aj ja mám rád krkavce :)

tvojegps: Asi máš pravdu :D