...popisná bez metafor...

I vodník je občas nemocný a je rád, když mu někdo pomůže. Samozřejmě, že nesmí lidem škodit a tak mu nějaké ty lumpárny prominou.

Tak jsem zavzpomínal na vojenské časy, které jsem prožil a přežil bez újmy a jiného postižení.

Panna Zázračnica je jedno z popredných diel slovenskej povojnovej prózy. Hlavná hrdinka tejto novely Dominika Tatarku mi vždy až zarážajúco pripomínala mňa samotnú... Ak to niekoho bližšie zaujíma, prosím: http://referaty.atlas.sk/slovencina-a-cestina/citatelsky-dennik /http://www.martinus.sk/?uItem=738364940/dominik-tatarka-panna-zazracnica http://www.youtube.com/watch?v=GgY7OJo-SM8

Díky za všechny komentáře.

Jednoduchá říkanka z doby,kdy jsem veršoval hodně o přírodě,a hlavně o stromech-je to ze starého sešitu. Je celkem sranda to kostrbaté veršování,ale i dnes v tom cítím ten silný vztah k "básním,které země píše nebi"-tedy stromům,jak krásně řekl Chalil Gibran.

Moje prvotina - tak mě neukamenujte ;).

Náplň všedního dne, to jsem prostě musela sepsat, jak jsem dneska viděla ty výrazy ve tvářích :)