 16.01.2023 6 348(10) 0 |
v očekávání přivírá
oči můj vnitřní Bagheera
a v srsti černé jako hřích
odlesk mé touhy právě ztich '
ve zlatých sluncích pod víčky
jen tiše zvoní rolničky
noc, černá tůň, se prostírá
když drápy ostré rozvírá
stín duše, moje toužení
ukryté světa běsnění
jen tiše vrčí v přízemí
když pálit světy chce se mi
pak zařve silou pardálí
a plamen šlehne do dáli
ohnivý Bůh, mé vlastní Já
si černou šelmu osedlá
oči můj vnitřní Bagheera
a v srsti černé jako hřích
odlesk mé touhy právě ztich '
ve zlatých sluncích pod víčky
jen tiše zvoní rolničky
noc, černá tůň, se prostírá
když drápy ostré rozvírá
stín duše, moje toužení
ukryté světa běsnění
jen tiše vrčí v přízemí
když pálit světy chce se mi
pak zařve silou pardálí
a plamen šlehne do dáli
ohnivý Bůh, mé vlastní Já
si černou šelmu osedlá
19.01.2023 - 13:53Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
vnitřní zvíře : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : prší...
Předchozí dílo autora : když
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
