|
Náplň všedního dne, to jsem prostě musela sepsat, jak jsem dneska viděla ty výrazy ve tvářích :)
 08.03.2012 6 1314(18) 0 |
Mrtvé tváře do prázdna hledí,
na tvrdých židlích dlouho sedí.
Jejich těla ztuhlá jsou,
přejí si, ať domů jdou.
Od rána moudra poslouchají,
ani slovo nechápají.
I přesto falešný úsměv na tváři,
až doma upřímně se rozzáří.
Profesoři diktují zákony a vzorce,
usilují o to, mít z nás borce.
Počítáme příklady jak diví,
každý na ně hloupě civí.
A otázku "Máte dotaz?"
Nebereme vůbec v potaz.
Všichni raděj úpěnlivě mlčí,
nikdo z nás nos nevystrčí.
Těžký život vysokoškoláka,
večírky a bary, to ho láká.
Místo toho v knihách leží,
na složení zkoušky mu záleží.
na tvrdých židlích dlouho sedí.
Jejich těla ztuhlá jsou,
přejí si, ať domů jdou.
Od rána moudra poslouchají,
ani slovo nechápají.
I přesto falešný úsměv na tváři,
až doma upřímně se rozzáří.
Profesoři diktují zákony a vzorce,
usilují o to, mít z nás borce.
Počítáme příklady jak diví,
každý na ně hloupě civí.
A otázku "Máte dotaz?"
Nebereme vůbec v potaz.
Všichni raděj úpěnlivě mlčí,
nikdo z nás nos nevystrčí.
Těžký život vysokoškoláka,
večírky a bary, to ho láká.
Místo toho v knihách leží,
na složení zkoušky mu záleží.
09.03.2012 - 06:20Díky, ta poslední sloka mi taky nesedí :D ale když už máš 2 dny před zkouškou (nebo aspon jeden :D) tak v těch knihách ležíš ;-)
08.03.2012 - 21:44D_P
Kolejsky zivot... Ach jsem jiz tak star :D
08.03.2012 - 21:41I když mi ta poslední sloka nějak nevoní (ve smyslu, že jdu radši na bar než do knížek :D) souhlasím :) POVEDENÁ!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
VŠ život : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V zajetí času XVIII.
Předchozí dílo autora : V zajetí času XVII.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
