Na minitext je to povedené. Člověka to nutí k přemýšlení a to je dobře. Ty pasáže, co již byly zmíněné níže, jsem chtěl vyzdvihnout také. Povedená "miniaturka".

Přidávám se k taron, skvělý úvod. Klidně mohla být zařazena v básních, než v ostatních. Je to hodně povedené. I když dosti smutné.

Pěkná báseň, mě se to líbí :-).

Pěkná básnička. Mě se ty slovenské většinou špatně čtou, ale tahle má takový spád, že to naopak vypadá moc dobře. Pěkné dílo.

Konec je obzvláště povedený i s dávkou humoru :-). Pěkná, leč trochu skoro depresivní báseň.

Tak tohle je hodně dobré. Mě se to líbí. A pokud je ti opravdu jen 15, tak o to více kvituji povedenou báseň. Za mě like, kdyby tu byl :-) :-D

Líbí se, plyne jak má. Musím se připojit ke komentům níže :-).

Skvělé, moc dobře podaná a výztižná. Chválím !!

Pěkně napsaná. Ale člověk by nikdy neměl říkat nikdy a vzdávat se. Třeba jednou hvězd přeci jen dosáhne :-)

Povedená báseň, pěkně se to čte. Nemám, co bych vytkl.

Joo, tak ta se ti povedla. Skvěle vtipná :-).

Tak to je skvělý :-). Tenhle pocit zná asi každý student, i když já naštěstí zkoušky z ekonomie nikdy dělat nemusel :-). Hned mi to ale vybavilo několik mých podobných nervů, které jsem zažil. No hlavně, že to dopadlo dobře, když už se s tím člověk ta nervuje.

Pasáž:

Po těžkých slovech
kantor chce grafy.
Mě v hlavě honí se
už jenom epitafy.

„Byla tak mladá,
žila jen krátce.
Po zkoušce z makra
sáhla po oprátce.“

Je skvělá tahle část :-D, nemaje chyb. Chválím a jdu číst znova :-D.

taron: Děkuji za návštěvu a milý komentář. Ten boj rozumu se srdcem je asi nikdy nekončící spor. Aspoň mě to tak připadá.

Pěkná báseň, s otevřeným koncem. Musím se ptát, kdo že to na prahu stál? Jistě žádný "přítel", když je komora prázdná. Zajímavá k zamyšlení :-).

ŽblaBuňka: Mě to moc nejde, ten únik :-). Pokud si nelehám úplně vyčerpán a polomrtev, tak se někdy až sám divím, co mi pak vyvstává na mysli.

Pěkná báseň, dobrý rytmus a spád. Skoro až hudební. Hezky se to čte :-).

Povedená báseň, zaujala.

Máš typický styl básní pro sebe už. Je to taková jednoduchá miniatura, co neurazí, ale ani ničím extra nenadchne. I přesto se ale na tvá díla rád koukám.

Homér: Je jedno jak dlouho tu člověk je, poezie je stále poezie, a pocity, diakritika, rytmus atd. to k tomu prostě bude patřit pořád. Je to nedílná součást. Bez toho to není poezie, ale právě ta stoka ničeho.

No a co se dětí týče, tak já mám fobii z malých lidí, jde z nich strach. Psů se nebojím, pokud není za plotem, z těch mám taky fobii, ale když je normálně volně, tak mi nevadí. Vím, že je to blbost, ale je to tak :-D.

Moc nechápu, proč je to psáno bez diakritiky, to mě neskutečně ruší. Vypadá to jako smska, což je tedy škoda. Ty spojené názvy už jsou u tebe typické, ale přeci jen bych uvítal trochu více obrazného vyjádření, třeba nějakou tu metaforu, ono:

i kdyz smrdi
tak voni
protoze sou to deti

není dvakrát poeticky vyjádřeno, ačkoli mě to pobavilo.