Číst prosím pomalu. Nebude delší než čekání.
přidáno 07.09.2013
hodnoceno 10
čteno 1090(32)
posláno 0
Chci s dechem stačit tam,
kde na tvé pouti

svítá nebe,

kde mi místo střelby
splétáš cop a šeptáš něžně:
„Moje malá sedmikrásko,
srdce jsi mi neukradla
vždyť já ti ho dal.“


Chci tančit lehce tam,
kde tráva šimrá na duši,
a nutí k úsměvu i černé perly.

Pohladíš mne,
a já vstanu,
Řekneš: "Neodejdu,
byť fronta volá, nepovolím."

Dýchá se mi lépe.

-

Chci vidět jiskru tam,
kde vyrostlo pár jehličnanů.
Po stinném klínu
jemně voní

a vedle socha,
křemen solí
orosen je čekáním.

Já tu stojím.

Mlčky volám:

Kéž bezedné jsou tvé břehy.
přidáno 07.01.2014 - 11:37
DDD: Jsou tu teprve odnedávna. :-) Hlavně, že jsi nakonec objevil a že se líbily, moc si toho vážím. Také mám hned hezčí ráno, resp. poledne. :-)
přidáno 07.01.2014 - 09:29
Hrozně mě mrzí, že jsem tyhle básně neobjevil už dřív... Díky za dnešní krásné ráno :-)
přidáno 26.10.2013 - 21:09
Sucháč: Ač opožděně, moc děkuju. :-)
přidáno 18.10.2013 - 23:29
Je to neskutečně citlivá báseň, psaná neskutečně citlivou duší...
přidáno 09.09.2013 - 12:56
Líbí se mi,jak jemně to působí,roztomile,něžně.Očekávání a naděje.Dobré.
přidáno 07.09.2013 - 18:11
Miro Sparkus: To mne těší, děkuji! :-)
přidáno 07.09.2013 - 17:48
Pěkná báseň, mě se to líbí :-).
přidáno 07.09.2013 - 17:47
Umouněnka: O.K. Rozumím ti :)
přidáno 07.09.2013 - 17:45
taron: Díky za názor. Tam vůbec nejde o nebe jako takové nebo nějaké pravé přímořské břehy, vše je v rámci toho, co by mohlo a nemůže už být, třeba když někdo umře, tak se mluví o nebi i o druhém břehu, hm? :-) Ale to ti to dost zjednodušuju.
Tvůj názor beru, je zahlcená city, takže se to mohlo podepsat na formě. :-) A taky vím, že druhá půlka by mohla být i samostatně. Ale vydávám to za celek.
přidáno 07.09.2013 - 17:41
Hm...nepíšeš špatně, jen...na začátku máš nebe, na konci břehy...moc mi to nesedí, ale to: vystačit s dechem a dýchá se mi lépe uprostřed básně, to je fakt dobrý....jsou tam moc pěkné momenty...ale celkově bych ji buď rozpůlila, nebo nevím, nebo něco s tím koncem...ale to je jen můj osobní názor, tisíc lidí, tisíc názorů, tisíc provedení...pro mě celkově taková rušivě roztahaná všemi směry.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jednoho dne se vrátíme : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Elegie o samotě
Předchozí dílo autora : Je listopad

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming