Myslím si, že ta báseň je kouzelná... nemusela jsem si ani přečíst tvůj komentář a bylo mi jasné, že má i jinou hodnotu než jen tu "veršovanou". Líbí se mi, že je zpracována bezprostředně...k takovému tématu se to docela hodí:) Je to svěží, čisté až dětské pojetí v tom nejlepším slova smyslu ;-) Vyvolalo to ve mně zvláštní pocity...klid a zároveň sílu...:-) Mezi řádky je vždycky psáno víc, že ;-)

Nádherná báseň...upřímná..je plná pocitů... Moc se mi líbí! :-)

Krásné..smutné, ale líbí se mi to - celé :-) Nejvíc ty přirovnání k obloze a hvězdám ;-)

Smutný :-( Má to zvláštní tón...dovedu si představit, jak to čteš. Ráno v jiném pojetí, než jsem ho zvěčnila já(Zázrak).

Tahle báseň se mi líbí. Má srdce a duši.

Jedna, určitě ;-) Jen je problém ji nají a poznat... Ta báseň je hezká. Blízká mému srdci :-) Děkuji.

No tak to je těžký kalibr. Čtu po druhé... :-)
Celkové vyznění je moudré, jasné a přitom tolik k zamyšlení...
Líbí se mi, že je to bez čárek, má to tak zvláštní náladu. Začátek – “s flákotou straženou kůží“ – to mě napřed trochu zmátlo (že by za to mohla zase ta němčina!) Možná bych tam měla radši “s flákotou a sraženou kůží“, jenže pak by bylo vše jasné a já bych si to nečetla neustále dokola a nespekulovala bych nad možným vyzněním. ;-)
U toho prvního ““nepřiznaně“ mi nesedí ta dvojitá negace. Co takhle “nepřiznaně pomíjivém“
V závěru vzniká překvapivě rým, který mi trochu vadí a navíc mě vede k hledání určité návaznosti zvukové shody “výbojů/úsudků“, což samozřejmě žádnou návaznost nemá :-))

Úplně úžasný!!! Líbí, líbí, líbí se mi to hrozně moc *yes*

Oprava: Svět je nespravedlivý nebo ho nesprávně chápeme... Tvoříme ho sami, svou vlastní krví jako obraz, nebo on stvořil nás, abychom mu byli plátnem?

Svět je nepravedlivý nebo ho nesprávně chápeme... Tvoříme ho samy, svou vlastní krvý jako obraz nebo on stvořil nás, abychom mu byli plátnem?

Myšlenka je hezká...ztvárnění není příliš umělecké ani originální, ale pokud je to adresováno někomu konkrétnímu, tak to svůj účel asi splní ;-)

* a dodávám zdánlivě nesouvisející: Abychom mohli být někým jiným, musíme být nejdřív sami sebou.

Zajímavá myšlenka :-) Souhlasím s ní.

Líbí se mi to celé ;-)

No asi ti to přijde jako hodně depresivní výklad, já sama se divím, že mě to napadlo:-D
ALE - myslím si, že je to o životě a o smrti
Opilcův klam světa bez pravidel - znamená, že všichni si myslím, že jsme nedostižní, nezranitelný...a kvůli tomu taky zbytečně riskujeme...
ty lampy a kroky - to podle mě značí míhání,čas, možná i zpětný pohled na život
a závěr: srdce šach - jasně nějaké selhání, infarkt?...
a hlava rázem v matu - konec hry, vnímání, konec všeho

a ještě z toho závěru mi v uších doznívá ticho...

Úžasné líbí se mi, že je to plné naděje ;-)

Tak to se mají učitelé na co těšit :-)))

Jasně začátek je bezvadný nápad ;-) ale ten konec je úplně nejlepší a tomu nic dává víc než smysl *yes* (možná bych tedy vypustila 2. a 3. sloku - ale to už do toho moc mluvím...) :-)