jsou mezi námi a my to bohužel nevnímáme....
![]() ![]() ![]() ![]() |
K nebi stoupají,
smrt v očích.
Lásku skrývají,
život značí.
Plamen hlídají,
a když zhasne.
Lidé zmírají,
život vadne.
Střeží plavbu,
naše poslaní.
V rozkvetlou zahradu,
nás zahání.
Píšou osudy,
lesky měděné.
Rodné hroudy,
střeží andělé.
smrt v očích.
Lásku skrývají,
život značí.
Plamen hlídají,
a když zhasne.
Lidé zmírají,
život vadne.
Střeží plavbu,
naše poslaní.
V rozkvetlou zahradu,
nás zahání.
Píšou osudy,
lesky měděné.
Rodné hroudy,
střeží andělé.

Velice okouzlující báseň :) Že andělé nejsou? To říkal kdo? Básně mohou být i imaginární ;)

naprosto souhlasím s Milancholikem, je to jednoduché, dvě slova jako verš. A koneckonců nemá báseň žádnou pointu, protože andělé nejsou :-)

Myslím si, že ta báseň je kouzelná... nemusela jsem si ani přečíst tvůj komentář a bylo mi jasné, že má i jinou hodnotu než jen tu "veršovanou". Líbí se mi, že je zpracována bezprostředně...k takovému tématu se to docela hodí:) Je to svěží, čisté až dětské pojetí v tom nejlepším slova smyslu ;-) Vyvolalo to ve mně zvláštní pocity...klid a zároveň sílu...:-) Mezi řádky je vždycky psáno víc, že ;-)

i když jako každej člověk nejsem ráda za kritiku...přesto za ní děkuju.. já wim šlo to líp..ale je to stará básnička ale váže mě k ní spousta vzpomínek a pro to si jí cením ačkoliv nemá možná takovou hodnotu pro mě jí má...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Andělé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bezmoc
Předchozí dílo autora : Neměl právo žít