Homér: Před tím úplně prvním možná jo.

asi poznání... milé. Teda myslím, že by to zasloužilo mírné vysvětlení pro nás hůře chňápající. Vadí ti poznání toho, že jsme ve skutečnosti obyčejní?

Sedla mi. Jsem prosvětlen.

Patříš k těm co věří raději konspiračním teoriím než historikům, co?

ohó patřilo Židům? V dobách křížových tažení už patřilo Arabům a před nimi římanům ..... a kdoví, třeba šlo o něco jiného než o město. A pak křížové války se vedly v Evropě: v pobaltí, v Čechách proti Husitům, ve Francii proti....teď nevím, ale asi proti katarům nebo něčemu takovému, na balkáně proti ...těm co už nevím jak se jmenovali a taky proti turkům.... není to tak jednoduché jak by se mohlo zdát. Nejde to jednomyslně odsoudit.

Nu obecně, ne každý má na křížové války stejný názor, a umělecky by nejeden měl připomínky jak to pojmout (jinak ale ten kříž se povedl).

No, nepředpolkádám, že se dočkáš chvály.

Je to svůdné, zvoucí. Prostorově znázorněno by to byl graf který strmě klesá a blíží se k nekonečnu. Dýchání při tak strmém pádu je ztíženo navzdory řídkému vzduchu.

A teď trochu intoušský komentář k dílu: Hledáme-li ve verších hlubokosmyslné odpovědi na to, čím jsme, odkud jdeme a kam, pak je sociální poezie kterou tento nadaný mladý básník tvoří pro nás tím pravým.

Tuto reklamu sponzoruje ANTRAX - vitamíny pro děti a kojící matky.

Taky kde jinde naž v mlíčném baru v Litvínově? Stejné typy chodí na stejná místa dělat stejné věci.

Mimochodem Bezruč, je nejspíš dalek analýze úpadku který postihl životní styl národa, který si myslel, že bude na větvi z jeho básniček o lidech co se zabili když padli s rozbitou lebkou do příkopy, holkách co umřely hladem a hornících, kteří se zapomněli a ztvrdli v horninu. Jeho karma byla prosvětlena a teď nejspíš v reinkarnaci nějakého jelena bloumá po lesích a kouká a houká.

Dlouhýýý dlouhý, ale klasický.
No a dělal si to s klukem?

Hezké. Trochu trubcovité, ale o to zajímavější. To tě asi napadlo u té bsáničky o komárech co?

Hezké. Ty balíš a pálíš krabičky, já dělám kotrmelce v cimře plné židlí. :-)

Hmmm znělo mi to docela Shakespearovsky. Spíš dramaticky než poeticky. DOvedl bych si to představit hrané.

Moc hezké.

Mnuó, když se to čte pomalu, připomíná mi to hořkou čokoládu. Což je dobré. Na hořkou čokoládu ale musí mít člověk náladu. Řekl bych že tím ,,jest" jsi to jaksi zkřivil a takové ty drobnosti, jako že ti chybí na konci tečka (byť o tom máš celý třetí řádek) to jde pominout. Není to dopis na rozloučenou. Ale jinak tou básničkou vlastně neříkáš nic nového. Používáš starou vodu. A tak řadím tuto báseň mězi ostatní fňukací.

wau

Hmmm, Tom se už nějakou dobu neukázal.

Blahopřeju, je to perfektní. Má to hloubku....dost hlubokou řekl bych. Konec to má úžasný, začátek chytlavý, prostředek prostřední :-). A hlavně to nejspíš odpovídá stereotypním pocitům které tenhle čímdál konformnější svět generace za generací selektivně pociťuje. Početl jsem si, děkuju.

Proboha Angele, co to je Kůlka?!