Zelení kamarádi Mičurina z Nemanic - dobrý.
Verše a rytmus se začínají lepšit, jen tak dál.

Zajímavý pohled - umění, jako druh poblouznění. Je to ale jedno z nejpozitivnějších a nejméně nebezpečných obluzení mysli.
Pěkné svátky i tobě.

Fajn představa - děvče s nízkými pudy ;o)

Jj, vánoční pohromy.
Měj taky lepší vánoce.

Díky, sranda muší bejt...
Hezké vánoce i tobě.

:o)))

Hladit klidně i po východu slunce, před a po západu, prostě pořád.
Hladit, hladit, hladit
nenechat se zchladit
:o)

Datluj, datluj, Asimove...
;o)

Panna, to je moje! Ne že bych byl zvrhlík - je to mé znamení. Jen nevím, kde splašit to potvrzení o cudnosti a nevinnosti.

opečené žížalky
šťávy z mrkve dva šálky
kořeněné kořínky
od tatínka, maminky
;o)

Závist je strašná vlastnost, v tomto případě ale má človiček recht.

Hmmm... Jedem dál.

Nine: Díky.

Z nitra: Moc děkuji za obdiv. Zatím mi tavba jde, jen si nejsem tak úplně jistý, jestli to lze nazývat uměním.

Psavec: Jasně, když se hodně unaví...

Miňko: Dík. Tělo se jistě obrátí v prach, ale duše?

človiček: Díky za doplněk.

Dílo až epické a dá se v tom najít hodně. Díky.
Taky se mi moc líbí človičkův komentář.

Rodinné vztahy někdy bývají šílené. Snad to není tak úplně tvůj případ...

Opět výborné. A ta záměna ve slově vakcína :o)))