přidáno 19.12.2020
hodnoceno 11
čteno 764(13)
posláno 0
Zakopl jsem o stéblo,
rostlo křivě.
Jako nemehlo
co chodí snivě.

Zakopl jsem o lidi,
co rostou křivě,
tvou slabost vyslídí
a zraní bolestivě.

Zakopl jsem o život,
zkouším vstát,
pádům do nicot
ještě odolat.

Zakopávám a mám strach,
že duše obrátí se v prach.
přidáno 27.02.2023 - 08:17
Duše by se mohla pokřivit,tak máš ještě srdce ;)
přidáno 21.12.2020 - 19:11
Nine: Díky.
přidáno 20.12.2020 - 23:19
Hezká, díky zakopávání se měníme. Duše asi ne.
přidáno 20.12.2020 - 08:05
Z nitra: Moc děkuji za obdiv. Zatím mi tavba jde, jen si nejsem tak úplně jistý, jestli to lze nazývat uměním.
přidáno 20.12.2020 - 08:02
Psavec: Jasně, když se hodně unaví...
přidáno 20.12.2020 - 08:00
Miňko: Dík. Tělo se jistě obrátí v prach, ale duše?
přidáno 20.12.2020 - 07:57
človiček: Díky za doplněk.
přidáno 20.12.2020 - 02:37
Hluboká pravda - obdivuju, když někdo bolavou zkušenost přetaví na umění.
přidáno 20.12.2020 - 00:25
Někdy zakopneš i o štěstí.
přidáno 19.12.2020 - 23:52
Líbí. A díky za zakopávání která tě posouvají dál a díky nimž rosteš...duše se v prach obrátí tak jako tak... ???
přidáno 19.12.2020 - 20:40
Lidé co rostly křivě
sice nohu ti nastaví
možná i zraní tě,
tvůj postoj však
a to velmi vlivně
k světlu je naladí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zakopávání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Šírání
Předchozí dílo autora : Tvrdnutí

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming