Souputnice...nevím...z kytek možná pcháč oset...

Když štěká srnec, tak hlásí divočáky...tedy obvykle...a možná i hrnec... :)

Každý den se na ně koukám, mají hnízdo v úrovni zahrady. Někdy přiletí a sbírají v trávě budkáče...

Pobavil řádek

je to fajn, královna nebude mít uhry...

U nás znamená slovo kunda hezká holka, tak nevím, jiný kraj, jiný mrav... :)

Mám dva úly. Dva psy. Prokousnutou ruku. A pořád nic nevím.
Zajímavá úvaha.

Taky krmíme nepřijatá telata. Z flašky, mlezivem. Jednou mi jedno umřelo přímo pod rukama. Najednou zavřelo oči a mléko začalo téct ven. Ořvala to.

Ten název mluví za tebe.

Mám to naopak, čím starší, tím větší pohoda. Nechtěla bych se vrátit.

Mám tyhle říkačky ráda. Taky si vymýšlím pro malou... :)

Přemýšlím, co napsat. Starala se o mámu s cukrovkou a aplikovala inzulín, vím, že se s ním dá zabít.
Já být Evou, tak bych s ním byla hotová hned. Nestál by mi ani za druhou myšlenkou.
Ráda četla. :)

...kecáš, tedy, někdy... :)

Radku, líbí se mi

...když milují se se ženou
a píší v ní poezii hledání...

Věřím ti, zvěř neoklameš, torturou básně ani nickem.

U nás na dveřích obchodu visí parte.
Prý se pohádal se sousedem.
A pak ho trefil šlak...

Taky ráda fotím pavučiny, v ranním slunku je v nich vidět duha... :)
Dokud člověk sní, tak žije, mám někdy pocit...líbí se mi.

Mi už ten název připomněl jeden můj starý zápisek, šla tenkrát lesem, byla bouřka, stromy plakaly a já taky...
I když nenapíšeš, budeš ji nosit v sobě. :)

Cítit se s někým v bezpečí je nejvíc. Raději se nedotýkám, je křehká...

dvakredencedekadence:
Dneska jsem vyhodila fotku semínek odkvetlé pampelišky. Vypadají jako bílé hvězdy.
Tak mi přijde i tahle báseň.

Mlčeti Zlato: človiček:

Děkuju za přečtení a koment... :)