přesto dnes buďme ještě veselí

Psavec: Dandy: Mlčeti Zlato: Díky za milé komentáře

gajda: Je to lehce inspirované Sasančiným skvělým Pomněnkovým klišé a ten název se mi líbil

Líbí se mi hlavně ty popisné pasáže okolo. Škoda, že to není povídka

Škoda, že teď asi dlouho nikdo výročí mít nebude. Výborný seriál

Moc hezká

No ten poslední verš chce možná ještě změnit. Je až moc překvapivý

Vidět nejslavnější rým je vždycky událost, takže díky za odvahu

Hezká, i když klišé. Pomněnkové

Zdaleka nejlepší haiku je to Homérovo Anti, ale tohle dílko mi také přijde zajímavé

Děkuji Sasance, je radost Tě číst

Velmi zábavné. Jen ta předposlední sloka je slabší

Moc hezký

V textu mi trochu chybí slova, už to byla pěkná tradice. Ale i tak hezké

Sasanka: to nevím už. Nejde vše brát vážně. Ale děkuji za názor :)

Sasanka: no já bych řekl, že je celá hrozná. Ve skutečnosti bych si ani nevzpomněl, že jsem něco takového napsal :))

Na Můstku je podle mě snadné se ztratit, tak snad se ještě objeví

Karpatský: Darmošlap1960: Aha :) Původně jsem pochopil, že se tam nemá vyskytovat ideálně nic, co se vztahuje k autorovi - ani vnímání, ani děj. Když ten Kerouack napíše třeba "I drink my tea
and say
Hm hm" nevím, jestli je to haiku nebo spíše jen blábol, který dal do tří řádků a nazval to americkým haiku, protože nedodržel 17 slabik. To ten první kousek "Quietly pouring coffee
in the afternoon,
How pleasant!" má aspoň nějakou atmosféru

Když se v textu píše "pijeme tramín", "míjí mě kocour", "vážeš mi náramek" či "líbám tě", je to stále nesubjektivní, nebo už není? Já to nechápu. Snake_01 v teorii píše, že autor má být co nejvíc upozaděn. Samozřejmě si myslím, že omezovat se na tři verše je strašně málo, ale to je jiná otázka.

krásný, díky