Básnička je moc krásná, připomíná mi Brandlovo A co Bůh? Člověk? Nevím, jestli to byl záměr, ale i tak moc hezké čtení.
Jen si neodpustím rýpanec - Quo vadis, dominus? Quo vadis, homo? by mělo být správně, pže dominus je první deklinace, zatímco homo, is třetí a ty mají různé koncovky. Tebou použité Quo vadis domine je špatně zažitá forma a klasická latina ji nezná. Ale jinak teda klobouk dolů.

Líbí se mi to, ne že ne hlavně ta pasáž tiskacím písmem, ale do takové extáze jako Lay mě to nepřivedlo.

Mooc hezká, jen jsem lehce škobrtla o to připoutáni, nebylo by to lepší naopak ( připoutaní:-) Ta druhá půlka se mi už nelíbí, tam to dost drhne.

Ahoj, vedle Piaf doporučuji Mylene Farmer, taky francouzská zpěvačka a hooooodně dobrá. Jinak já ti rozumím - francouzština je nádherná...minule jsem v menze byla paf z kluka, který francouzsky vyprávěl o tom, jak si ráno šel koupit rohlíky a vylekala ho vrátná. :-))))

Hm, ono je to možná tím, že když někomu něco ukradeš, tak se ten okradený ozve a domáhá se svého práva. Když někoho zabiješ, tak se ten mrtvý ozve jen těžko. POdle mě to stojí všechno na principu čím víc budeš řvát, tím víc si tě všimnout. A mrtvoly řvát neumí. :-((

ÁÁÁ, tak nevím no. Já takové témata nemám moc ráda, protože málokdo je umí podat tak, aby to nevyznívalo jako moralitka (nudí mě), ale jako příběh( nenudí mě). U tebe to je tak napůl. Možná by pomohlo, kdybys tolik neopakoval slovo chlapec, začátek je vyloženě přechlapcován. Nevím, jestli by tomu neprospěla ich - forma, aby to bylo autentičtější...chtělo by si to s tím ještě trošku vyhrát a špatná by nebyla nějaká vygradovanější pointa.

Přiznám se, že teď mě zaujala spíš debata v komentářích než dílko samé. :-)

No téda. Já myslím, žes to vystihla perfektně. Nicméně něco tam chybí...odpověď mám tě rád. Jako kamarádku. Vím, že to není otázka, ale taky je to na provaz :-)))) Jinak přeju pohodu psychickou i fyzickou.

Hezká, akorát ten konec mi trochu skřípal v uších.

Asi bych to dala bez hodnocení, jestli je to poděkování a tak osobní. Ale jinak se mi to líbilo, ale zase ne moc, trochu to drhne.

Přesně podle mého gusta.

Super, mě to připomnělo jeden film, kdy hlavní hrdina sedí v kině a zvažuje sebevraždu a duše mrtvých, které předtím zabil, mu radí, jak na to a dohadují se o tom nejlepším způsobu. Snad to byl Vlkodlak s Nicholsonem, ale jistá si nejsem. :-) K povídce fakt nemám žádnou výhradu, je krátká, ale pěkně odsýpá a má skvělou pointu. Jen tak dál, těším se na další.

Asi budu příliš tvrdá, ale tohle je strašně předvídatelné. Hodně opakuješ slova a chybí tomu nejen pointa, ale vlastně úplně děj. Chce si to pohrát s metaforami, rozšířit slovní zásobu a hlavně přemýšlet nad povídkou a neházet na papír první věc, co člověka napadne.

Jak je možné, že jsem tohle skvělé dílko úplně přehlídla?

Krásná, cítím v ní děšťové blues i když je (mimo jiné) o jazzu...:-)

Tohle na sebe řvu po ránu do zrcadla, ulevím si a je mi fajn...ale že bych to potřebovala někam napsat? No nevím, asi to už vyjádřil Puero a já s ním musím souhlasit. Třeba příště

No..já ti nějak nevím, tahle mi zrovna moc nesedla, ale to bude tím počasím asi..

No kostrbaté to je, ale jinak se mi to líbí, myšlenku to má dobrou a život bolí. Lidské chyby, to je kapitola sama pro sebe...

Každopádně, když to člověk bere jako dva v jednom, tak to ani nevadí. Má to náboj a myslím, že k básničce se budu vracet, je v ní něco zvláštního. Akorát nevím, jestli se pannen nepíše s jedním n ( panen). :-)

Páni, no super. Tohle se mi moc líbí. Vítej na Psancích. A hodně úspěchů v další práci. PS KDyž dá Puero za sto, to už je co říct :-) Ale já se připojuju. Tohle si to zaslouží.