......................
přidáno 16.10.2008
hodnoceno 5
čteno 1449(22)
posláno 0
muž s křídly anděla
pár vlasů do čela
pevnou dlaní
k sobě připoutáni

od první chvíle
dotykem osudu

jiskry podél cesty
popadané hvězdy
----------
čas se rozbil o skálu

oharek ze srdce
svět spadl pod hladinu
nehaž na mne vinu

jak se nám to stalo
déšť stékající po růži
odhalené lži

výlet do hlubin
kdo se vrátí zpátky
bez ztracené tváře

přivírám už dveře
...
přidáno 18.10.2008 - 11:48
Křídla písně se rozletěla....
Ano! Ty dveře nezavírej zcela!!
přidáno 17.10.2008 - 22:05
Mooc hezká, jen jsem lehce škobrtla o to připoutáni, nebylo by to lepší naopak ( připoutaní:-) Ta druhá půlka se mi už nelíbí, tam to dost drhne.
přidáno 17.10.2008 - 19:56
já nikdy zcela nezavřu a zámky nepoužívám....(vlastně nemůžu říkat nikdy, jednou jsem to udělala...)
přidáno 17.10.2008 - 18:31
To jsou okamžiky na které se vzpomíná, náhoda , osud , dobrodružství, romantika, je to dobře vystižené, baví mě to.
přidáno 16.10.2008 - 22:03
...přivíráš...?
Nezavírej zcela!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stíny řas : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ohlédnutí
Předchozí dílo autora : Křehké nádechy

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming