Ohlédnutí

....prázdno...

Verena

22.10.2008

básně/ostatní

1562(12)

mrzím se
na večer v kaňce žita
nálada zpitá
bez verše

koktejl mlhy a tmy
v šejkru odvahy
kolik nadýchám?

plouživým pohybem
hýbám svým životem
a sčítám mnoho ran

vrány na polích
jak černé tečky
posypaný sníh

sny zmačkané v koši
rychlost, až jde strach
zákruty mizí
v ušních bubínkách

vůně kávy v nose
kapka na ubruse
podivný pocit

okna zavřená
odraz ode dna
kdo jsi
ty v mé touze?

Komentáře (8)

15.03.2013 - 13:24

Zamila

Pěkná :-) Zajímavý obraty :-)

28.10.2008 - 07:53

Severka

Mrzím se...to je moc pěkné...působí na mě jako spojení mrzutosti ze zimou...;) mám automatické texty ráda...protože bez většího přemýšlení dávají na odiv duši autora....;)

24.10.2008 - 18:26

ivkaja

i tam, kde je rychlý verš a mýdlová bublina,
možná něco končí...
a něco začíná!!!
a okna už otvírej!

24.10.2008 - 15:02

derrry

Mě zaujal hned ten začátek - mrzím se, to mi nedá spát, protože nevím, co to znamená. Nejvíc se mi ale líbí ta část se sny zmačkanými v košili- krásně a krutě řečeno. Na to, že je to automatický text, tak to drží celkem pohromadě.

23.10.2008 - 08:35

PrimaDen

hmm zajímavé přirovnání....cituji:vrány na polích
jak černé tečky posypaný sníh..................ale líbí se mi to

23.10.2008 - 07:19

Verena

popravdě řečeno tohle je báseň psaná formou automatického textu, samotnou mě zajímalo, co na to kdo řekne :-)

22.10.2008 - 22:55

gabkin

Ta mlha...co, rozpíjí obrysy...dej na instinkt a pak...ženy si vůně pamatují a mají na ně nos!

22.10.2008 - 22:47

nostalgik

..otevři okna a rozhlédni se,
vrány odletěly...
(nebo ještě nepřilétly?)