Příjemně erotické vyznání :-)

Líbí... jak píše Trochublázen vinice/vinit se super! ;-)
Neviň se, oviň se mi však přijde laciné

Ten závěr... myšlenka víc než dobrá, rytmus úplně mimo. Škoda

Jediné, co mi tak úplně neladí, je název... Proč Obscénní? Místy až syrově otevřená, přesto vzrušující... obscénnost si představuji trošku jinak.
Líbí se mi. Moc!

:-D pobavilo

:-D pecka! Miluju takové hříčky...

Ten Vesmír hned na začátku tomu udává poněkud zcestný směr...
Ovšem do "okvětí petržele..." jsem se zamilovala...

Mám ráda, když mě text donutí fantazírovat...
:-)
Víla... něžňounké křehounké stvoření... připodobněná odvážné energií nabité létavici...
Kapka sexuálního napětí...
Jo... líbí se mi

Souhlasím s Yanou... barvité a obrazotvorné...
Pokud však bylo účelem, aby se čtenář zachvěl strachem, u mě se to nepovedlo. Ne Tvou vinou.
Vždy mě víc děsila skutečnost... "Astrál" mé soustředění roztříštil.... škoda

Asi bych to neoznačila jako báseň... ale myšlenka je to zajímavá a nejspíš by i mohla být "matkou" básně... ;-)
Nabízí se otázka: jak hodně mnohonásobná by měla být?

Četla jsem ji několikrát. Je milá, je něžná, pěkně plyne. I ten závěr se povedl...
Proč se mi tedy zdá taková mdlá?

Trefná říkačka. Pobavila.
Ale jinak se do mé paměti dlouhodobě nevryje

Je až děsivé, jak často mi mluvíš z duše...
Brrr... depka
a když Ti práce zůstane jako jediný smysl života... :'(

Třeba je to jen odcizení...
Je odcizení zrada?

Většinou komentáře u díla pomáhají... tady odvádějí pozornost...
Neznám Devilse a vlastně ani Zamilu.
Souhlasím s Yanou, ale zároveň chápu Tebe i Amelii... je to těžké...
Však jste si jistí diagnózou? Grafomanství a exhibicionismus není jedno a totéž... i když se mohou asi vzájemně kombinovat a doplňovat...
Grafomanem se zřejmě lehko může stát kdokoliv z nás...

Pobavila :-)

Koukám na komentáře a až na pár výjimek je to jen nostalgické žvatlání... neubránil se mu ani kmotrov. Pravda, zachránil to tím citátem Mirka Kovaříka...
Je to takové suché... atmosféru "pajzlu Xté cenové skupiny" má rád... má klobouk... má šálu... patlá se ve svých pocitech... aha! To musí být básník... určitě! Nebo že by pozér? Ne... bude to básník duše rozervaná...
Někdo by řekl suché... klišoidní... neurazí... nenadchne...
Té atmosféry trochu přidat a řádně protřepat...


Vážně toužíš zrovna po tom, co se honí v mé hlavě?

Napadla mě poněkud stupidní otázka... kde byly vyrobeny ty staré tenisky?
Lehké ironické závany mám ráda... :-)

Hodně lidí (jako třeba kmotrov) k Tobě vzhlíží. Vím to. Patřím k nim.

Je to smutné téma. Citlivé. Jistě je za tím silný příběh...
Přesto... Ten začátek i konec mi zní trošičku pateticky. I já zaslechla Stopangina...

Líbí se mi uprostřed ten obrázek ptáků a země schoulené do ptačích peříček... :-)

Pěkně šimrá v podbřišku... ;-)
akorát na to zvracení za obzor bych se vybodla...