Připomíná mi knížku Poslední tanga v Paříži (ne tematicky ani stylově, spíš typem vypravěče). Zajímavý experiment, takový deliriózní. Nečte se dobře, ale zjevně vzbuzuje reakce :D

a kolem kotníků se mu plazily zmije

Forma libová, sdělení nic moc - docela změna, teď to zkombinovat..

Rýmy jsou neobratné (tichu/spěchu, času/hnusu atd.) a jazyk možná zbytečně komplikovaný, při čtení se mi to zadrhává a jsou tam gramatické chyby. (v posledním řádku má být jenž, poslední řádek druhé sloky nedává smysl, třetí řádek třetí sloky *měly, ty stehy, r. m. neživotný) - celkově forma strašná. (Nejsem proti avantgardě a experimentům s jazykem, ale tohle se prostě jenom špatně čte.)
Možná by ti více seděl volný verš a méně křečovitosti.

Sdělení mi není příliš jasné, nicméně působí zajímavě. Potenciál tam asi je. Teď ho vykopat.

Homér: upřímně, teď si nejsem jistá, ale myslím, že před klíčem určitě protože je to ten klíč, jaký, od deště, ale před deštěm vážně nevím. nechala bych ho tam.

Homér: jo, podrías stačí, ono to v češtině je divné s tím bys a abys, mezi kterými je rozdíl... možná kdybys to chtěl zdůraznit, napsala bych para poder a neštvala se s kondicionálem.

Homér: Whoa, pequeňo je vážně úžasné slovo - ještě se mi hrozně líbí cierto a veškeré časování slovesa haber... užij si Kolumbii (a piš tam!)

whoa. zní krásně sugestivně a se zvukomalbou, hlavně ten název. chce se mi z něho jet do jižní ameriky. (ale gramaticky se v tom ztrácím, neb jsem si to chtěla přeložit sama - nemá poslední verš být abych? protože ve druhé osobě to musí být podrías hincharte de nuevo? a arrojado, když je pohozen, neb arrojó je činný způsob (házel) a la llave de luvia, chybí tam člen a v posledním verši první strofy slovosled? (casco cada vez más pequeňo))

Je to úvaha? Je to báseň? Je to výsledek opilé silvestrovské aféry těch dvou? Kdo ví... rozhodně je to zajímavé, takové velice behaviorální. A není v tom láska/páska, to se cení.

četla jsem ji už dřív, ale neokomentovala, protože jsem nějak neměla co říct. moc se mi líbí, připadá mi taková zenová, ale ne úplně (možná je to jen tou formou, která s tím opakováním zní jako rituální formule) a teď jsem si na ni vzpomněla znova.

smutně aktuální

I have to disagree with Zam here, as I did actually read this, even though I certainly did not study English for decades. But she is right about the lenght - it's unnecessary. Merely talking about unrequited love for over 10 stanzas is quite boring. Besides, I can't really see the poetry in this - some of the phrases are really clumsy, there are typos, apostrophes missing and the vocabulary is dreadfuly ordinary. Don't write in English because you feel the need to be fancy or because love sounds better to you than láska, especially if you do not have a very sure grasp of the language. It is impossible to express oneself through means one does not fully control (which is why I never write haikus in Japanese - they'd be clumsy and embarassing). By all means, write, refine your poetry - but refine also your English skills before you attempt to bring the language into your poetry.

tvojí poezii většinou nerozumím a musím ji dešifrovat, ale tahle se mi líbí. mráz na sibiři a nepodstatno. jo.

Nádherná, jako obvykle. Ta první mi rezonuje v hlavě a nejspíš ještě dlouho bude. Čtu teď Wind, sand and stars od Exuperyho a mám z toho podobný dojem, nevím, čím to je.

Singularis: Mamka: DDD: Děkuji :) Je to takový triptych o cestě ze South Downs do Brightonu a jsem na něj docela hrdá.

A42: přesně!

Tom Cortés: Ono obecně nejde o to, jsou-li nohy zvířecí či lidské (čtyři nebo dvě), ale jedná-li se o nohy jako části těla (označení duálový tvar může být v tomto případě zavádějící) nebo části neživého objektu (židle, stůl) - aspoň tak nás to na nejmenované střední škole učili. S akademií věd ČR se na tomhle základě hádat nechci, nicméně tvar 'nohami' mi stále drásá uši a kazí dojem z jinak zajímavé básničky.

Tom Cortés: Párové části lidského těla (nohy, ruce, oči) mají v 7. pádě množného čísla spisovné zakončení -ama. Takže pokud nemá Královna Šumavy jen jednu nohu, případně nechodí-li po nohou od židlí, máš tam gramatickou chybu.
(Spíš než Šumava to na mě působí jako Alpy. Ty hory tam jsou, ale takové vznosné. Ale to je subjektivní dojem. Celkově se mi básnička líbí.)

Nema to byt pod nohama, dualni tvar? Jinak zajimava - tu sumavu v tom nevidim, jen tu zimu.

Spis miniatury rekla bych, ale pekne :)