je to dobře napsaný. Nejspíš to píšu díky pýše, protože jsem něco podobnýho taky napsal. Až několik zásadních vyjímek:
a) otázku s ženským zadkem jsem do své úvahy nezahrnul...
b) s tím související: poslední odstavec. Ten jsem taky nezahrnul a proto pro mě zůstává z otázka nedorozumění klíčový problém.

... nicméně když nad tím zas filozofuju, dostávám se k další otázce: asice porozumění. Jak moc je porozumění spojeno s jazykem? Jinými slovy informace může být ukryta v hlavě, ale může být těžké (nemožné?) ji vyslovit (hluchoněmost). Praktickým problémem pak může být neporozumění spíš než problémy skryté v nepřesnostech a nejasnotech jazyka.

https://www.youtube.com/watch?v=TL0NonoGti4

(přemejšlim, jestli to je provokace... -ode mě? :)

Vladan: Každej na to jdem jinak, no. :) To moje je nejspíš špatně (protože fotosyntéza neběží podle jednoduchý rovnice, protože na koncetraci CO2 má vliv víc věcí), ale zjednodušeně to vysvětluje vývoj koncentrací.
Ty podle všeho tvrdíš, že teď v příkladu s rostlinou je bilance O2 v rovnováze. Dřív asi nebyla, protože se vytvářelo uhlí.

Vladan: Ten můj experiment je dost nepochopitelný. Myslel jsem, že je nereálně proveditelný.
"Možná ještě přínosnější by bylo měřit, jak rychle se rostlina rozloží. Z mejch úvah zkrátka vyplývá, že i když se bude rozkládat, přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje. " Když se to bude rozkládat myslím tím, že zase vnikne CO2 do atmosféry. Přiběhne tam něco zelenýho => C zase zůstane vázán na zemi.
Co je "moje logika" je ta rovnice. Fotosyntéza není nikde napsaná jednoduše. A rozhodně nikde není zmíněné k1 a k2.
Na čem shodnem je, že systém je v rovnováze. Otázkou je, jestli byl v rovnováze dřív? A jestli nebyl, tak proč?
protože podle rovnice nebyl. Podle tebe byl?
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Carbon_cycle.jpg
Jinak tady máme trošku konkrétnější pohled. Asi nám neřekne, víc než víme: opět, je to v rovnováze. Když zapomenu na rovnice tvrdím tedy, že uhlík, co je jako biomasa 1550.10^12 kg (billion tons) rezervoár je tedy mnohem míň než první odhad (a všechen kyslík nevysvětluje). Se vším uhlíkem se dostaneme cca na 10^15 kg, což stále nestačí na 10^17 kg. Tj. zde nejde vysvětlit všechen kyslík v atmosféře. Na druhou stranu je podezření, že fosilní uhlík (uhlí) tam díky fotosyntéze je. Takže podle těchhle dat to vysvětlit nejde

Jak může "efektivitu procesu" ovlivnit aktuální koncentrace plynu v ovzduší? Proč by měla být jedním směrem reakce efektivnější?
Co předpokládám:
1) diferenciální rovnice popisující fotosyntézu je správně.
2) nyní se zhruba nacházíme ve stavu dynamické rovnováhy. Co vznikne, to se i spotřebuje.
3) pro plyny je zjištění koncentrace vcelku jisté, kdežto C- je problém. Nepromejšlel jsem to detailně, ale myslím spíš to, že je na zemi- tj. není ve vzduchu ve formě CO2. Zjistit koncentraci uhlíku je docela potíž- takže může v rovnici dost haprovat. Ale řekněme, že je detail.
Proč je reakce jedním směrem efektivnější?
(možná by se mělo říct rychlejší v jednom směru) Představme, jak by to bylo obráceně? (logika fungování rovnice zůstává stejná, jen k1 větší než k2. Tím by CO2 mělo mít navrch nad O2 v atmsoféře a uhlík by se nevyskytoval "na zemi". Prakticky by to mohlo nastat požárem. Můj argument vychází z logiky, nejspíš užitečnější by bylo, kdyby vyšel z experimentu.
Ten bych si představoval asi tahle: skleník, uzavřený vůči vznějším vlivům (i výměně látek). Vyšší koncentrace CO2, půda a semínka (plus něco, co jí žere). Stane se časem, že CO2 ubude a uhlík bude někde v půdě? (je to nejspíš nereálné).
Možná ještě přínosnější by bylo měřit, jak rychle se rostlina rozloží. Z mejch úvah zkrátka vyplývá, že i když se bude rozkládat, přiběhne tam něco zelenýho, co uhlík zase zabuduje.
Jak vidmo, je tu spousta nejasností. Nicméně mi stále připadá, že to, co nás učili ve škole, že fotosyntéza za to může, je pravda. Jaký jiný proces produkuje kyslík?
Co je vša k pro mě větší záhada je co odstraňuje kyslík z atmosféry? Dýchání je (nejspíš) zlomek, tlení je taky pomalé. Nejspíš jde o všemožné oxidace všeho možného (nejen uhlíku). Nicméně oheň jako takový není globálně tak efektivní...
(stejně je zvláštní, že píšu tolik o věcech kterým nerozumím. Novinkou pro mě byla třeba i hmotnost atmosféry, i když by mi mohla být poměrně blízká. Hmotnost biosféry je pro mě taky novinka... )

Vladan: otázka, kde se ten kyslík vzal?
Tentokrát jsem se na to podíval opravdu jen hmotnostně (což je teoreticky poměrně snadný, ale těžko se zjišťujou potřebný detaily). Otázka je poměr biomasy a vzdušeného kyslíku. Jednodušší je kyslík:
yslík 20 procent- objemový podíl kyslíku
5 . 10^18 kg-
http://en.wikipedia.org/wiki/Atmosphere_of_Earth (the atmosphere has a mass of about)

(20*(16*2)+80*(14*2))/(20*(16*2))= m(atmosféry)/ m(O2)
m(O2)=(20*(16*2)/20*(16*2)+80*(14*2)))*m=1/(1+7/4)=m*4/13
m(O2)=1,5*10^18 kg (hmotnost kyslíku v atmosféře)

horší je biomasa:
http://hypertextbook.com/facts/2001/AmandaMeyer.shtml
hmotnost biosféry:
2,24 .10^17 kg. (kdyby to byl jenom uhlík) (tohle je pravděpodobně nejspornější údaj. Šlo by říct

několik námitek- jestli je tam voda. Jestli se tam počítá i uhlí, ropa...)
O2
m(O2)/m(C)=32/12 (spalovací poměr)
kolik je potřeba m(O2)* na spálení hypotetické biosféry:
m(O2)*=2,24 .10^17*32/12=5,97*10^17 kg
máme tedy dvě čísla pro kyslík:
5,97*10^17 kg a 1,5*10^18 kg.
Hrubě bych shrnul, že nelze vyloučit, že uhlík "spad na zem" a kyslík zůstal ve vzduchu. (díky čemu z hmotnosti neplyne)

Vladan: k tý jedničce. Já se většinou nevyjadřuju úplně přesně. Ta rovnice je chápána jako vratná (což je velký zjednodušení)
jedním směrem je to "fotosyntéza" druhým směrem "dýchání" (spíš asi mnohem víc procesů). jde ale o to, že jedním směrem je ta reakce mnohem efektivnější (nejspíš díky fotosyntéze), kdežto druhým jde pomalejš (to je předpoklad, aby vyšly ty koncentrace plynů). Nicméně výsledné koncentrace jsou v rovnováze. TO jaké jsou skutečné hodnoty konst. k1 a k2- je otázka... Mimochodem v původním tvaru je chyba. Má tam být x*=-y*=-z*. Vyjde pak k1/k2=x/(yz). Nevím, jestli to vede k rozporu s tím, co tvrdíš, nebo tvrdíme každej něco jinýho. (celá představa týdiferenciální rovnice je, že se začlo s hodně CO2, který to velký k2 v prehistorii tlačilo dolů. Z energetickýho pohledu to znamená, že fotosyntéza účinně transformuje sluneční energii a zbyde spousta na dýchání a ještě zbyde ve formě chemický energie- uhlí, např.- to je zase energetická doměnka)

tady bych asi řek: no, to nevim...

část 1
tak uvažovaním jsem ztrávil asi dvě, nebo tři hodiny. Zejména odhalováním vlastních chyb a neporozumění textu. Zejména jsem užil toto:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlostn%C3%AD_rovnice
Předesílám, že nevím, jestli je moje argumentace pravdivá, je to jen nápad.
Njedřív je nutné přijmout model probíhání chemických reakcí, který může v mnohém neplatit. Lépe řečeno zcela jistě neplatí. Za to je poměrně názorný, je velkým zjednodušením situace. Dále je třeba přijmout rovnováhu koncetrace látek účastnících se reakce. Mám-li být neblaze konkrétní, tak rovnice je tato:
CO2 -> C+ O2
(představujeme si, že C jde na zem a zbytek jsou plyny v atmosféře, ale není to podstatné).
označme nyní koncentraci CO2 =x, C =y a O2=z pak předpokládám, že soustava rovnic:
x*=-k(1) yz (ztráta CO2)
y*=k(2) x (produkce C)
z*=k(3) x (produkce O2)
(x* je časová derivace a k jsou rychlostní konstanty dané reakce) díky zákonu zachování hmotnosti platí
x*=-y*-z*. Takže když rovnice sečteme vyjde:
k(1)/(k(2)+k(3))=x/(yz)
Koncentrace látek závisí na rychlostních konstantách probíhajících reakcí. Pokud je koncentrace CO2 mnohonásobně menší než O2, je tím i k(1) mnohem menší než (k(2)+k(3)). Jinými slovy to znamená, že strom rychle fotosyntetizuje a pomalu se rozkládá. Uhlík je spíš ve formě C, než ve formě CO2. Teď je otázka, jestli to co říkám je demagogie. :)