Yanishka: Děkuji :). Ale někde se ta inspirace bere, to je jasný...

DDD: Moc děkuji. Dlouho jsem ten úvod měla zapsaný jako obrat/obraz, který jednou někam zakomponuju... Ale pak jsem si řekla, že ta myšlenka je nosná sama o sobě a ve větším celku by třeba zapadla. Jsem ráda, že jsem to podle ohlasů asi trefila.

kmotrov: Díky, to potěšilo.

Nikytu: Děkuji za pochvalu i komentář. Kdybych v té metafoře pokračovala, tohle komunikační těhotenství je zajímavé tím, že v očekávání mohou být oba, ale každý čeká, že se narodí něco jiného. Potomek je pak může pěkně zaskočit :).

timelady: Děkuji! :)

Kaa: Moc děkuji, to je krásná pochvala, vážím si jí. Rytmus tady šel stranou, je to jen o sdělení samotném.

Yasmin: No jasně, je to jen obraz. To komunikace otěhotněla a potratila... a jen v mojí básni :). Moc děkuji!

Docela mě při čtení mrazilo, to se mi moc nestává. Dobrý.

slnečnica: Děkuji za empatický komentář. Ale nemá tě co mrzet, je to jen básnička :).

kmotrov: Asi se budu opakovat, volných uchopením chci říci, že pro mě ta úvaha postrádala pevný tvar a směřování. Vlastně to ani nebyla úvaha, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Avaha
Není z toho jasné, proč jsi to vlastně psal a co jsi tím chtěl říci, jen že tě to téma zajímá a uvažuješ o něm z různých stran.
A z pohledu diskuse právě tohle vidím jako problém. Mám zkušenost, že čtenáři reagují, pokud je "nažhavíš", vyprovokuješ. A na to je třeba v první řadě zřetelněji formulovat základní myšlenku.

kmotrov: Nemyslela jsem to tak, že by intimní téma vadilo, to vůbec ne. Jen že je to podle mého názoru moc intimní a moc volně uchopené na to, aby se rozvinula širší diskuse. Ale třeba se pletu a ještě se rozvine.

kmotrov: Čekal jsi diskusi, ale téma jí myslím moc nenahrává. Je příliš intimní a příliš volně uchopené. Ty svojí úvahou nikam nemíříš, jen si tak bubláš myšlenky - vlastně je to jako s tím tantrickým milováním, co nemíří k orgasmu, ale samotná cesta je cíl. V milování prosím, ale v literatuře to podle mě nefunguje. Nemá to pevnou formu, směřování, jasný závěr ani nosnou a zřetelně formulovanou myšlenku, se kterou by čtenář měl chuť polemizovat. Připadá mi to jako výpisky z jiných děl, poznámky, prostě materiál, který se teprve bude dál zpracovávat do konečného tvaru.
Tolik k formě a zpracování. Pokud jde o obsah, nemám výhrady, jen poznámku. Tantra je zaměřena na prožitek partnera, vlastně říká, že jedině to, že se budeme snažit dát něco víc tomu druhému, nás může zpětně obdarovat. Z téhle základní myšlenky myslím plyne všechno ostatní, i to, o čem píšeš.

annaav: To jsem ráda, děkuji.

Psavec: Děkuji :).

kmotrov: Děkuji za zajímavý komentář. Ono je to o úhlu pohledu, který jsem zvolila záměrně. Pobuřuje tě, že ten případ vidím zjednodušeně a neřeším příčiny. Ale to by byl zase jiný a delší příběh. Já to napsala schválně stroze popisně a schválně s ostrým slovem, které tady myslím dobře funguje. Psát o chudince oběti a litovat ji, obávám se, že by to četlo a dočetlo daleko míň lidí, nedonutilo by je to zamyslet se nad celou situací a třeba k tomu i něco napsat. Obětí je v mojí verzi vlastně psycholožka, která vyznívá jako cynická mrcha, co se na svoje povolání moc nehodí. Ale třeba je jenom vyhořelá a otupělá všemi těmi vyslechnutými příběhy. Svůj účel tady každopádně splnila. A já si aspoň mohla vyzkoušet psaní dialogu :).

kmotrov: Moc děkuji za přečtení i komentář. Zkoušela jsem tady rozvláčnější, popisnější polohu, která mi není úplně vlastní, ale asi je to pro mě správný směr. Jak říkáš, detaily jsou důležité, přenesou čtenáře na místo a někdy i v čase. Ještě jednou dík za užitečnou zpětnou vazbu.

Timothy A. Postovit: Tak to jsi mě opravdu potěšil.

Yasmin: Moc děkuji.

DDD: Děkuji, to mě moc těší. Původně byla delší.

Působivé. Akorát nevím, jestli se vina ztrácí v tichu, spíš se dá na chvíli překřičet, v něčem rozpustit...