Jiří Turner: Souhlasím, asi ne úplně každé dítě, ale ten vliv je zřejmý.
Jinak pozoruji zajímavou věc. U prózy se komentuje spíš obsah než forma, zatímco u poezie právě naopak.

mannaz: Potěšilo mě, že moje fabulace je jinde realitou, svědčí to o věrohodnosti. Ale i v prozaických textech platí totéž, co u mých básniček - je to tvorba, ne můj život. Nenechejte se zmást ich formou... Každopádně díky za komentář :).

Vladan: Jenže kategorie črta tady není. Je miniatura totéž? Zkusila jsem jednu vložit a jsem zvědavá, jestli je podle Tebe zařazená správně :).

Jiří Turner: To budete hodný :).

milé, stručné, výstižné a romantické

Krásně vystižená nálada, skladbě slov ani rytmu není co vytknout. Působivá.

Vladan: Díky za rozbor, přesně to jsem potřebovala! S rozsahem máš samozřejmě pravdu, ale když jsem nakoukla do kategorie povídek, tak 9000 znaků jich má jen naprostá menšina. Říkám si, jestli to nebude tím, že internet všem trochu mění vnímání, relativizuje čas i délku... Asi podvědomě vnímám ten tlak "nesmí to být moc dlouhé, nikdo by to nečetl". V tištěné podobě je to asi jiné.
Určitě by šlo příběh rozvést a víc vysvětlit. Ale on to byl spíš záměr, jednak nechat věci nevyřčené a k domyšlení a jednak mi nešlo o příběh, ale o kontrast - mannaz to hezky vyjádřila jako kruh osudu. Neřeším, proč to se synem tak dopadlo, ale jak se změnil žebříček hodnot a vůbec postoj dvou lidí, kteří na stejnou věc najednou reagují úplně jinak než před lety. A taky to, že největším zlodějem nám můžou být ti nejbližší.

loner: Děkuji! Přiznám že, že původně jsem psala za sebe, jenže "sama sebe nebojím" mi připadalo až příliš dlouhé ;-). A tak mě napadlo, že text je vlastně oboupohlavní...

Hezké. Někde jsem slyšela, že na vymítání tohohle Ďábla nejlíp funguje Amor ;-)

Erma: Opravdu velký dík. Dámy, vy mě snad přesvědčíte, abych se zas vrhla na prózu a popřela tak, co jsem včera napsala o literárních webech :).

Yana: Díky za krásný komentář. Jsem ráda, že Tě moje povídka zaujala a našla jsi v ní to, co jsem tam chtěla dát.

loner: Děkuju :).

mannaz: Moc děkuji, pochvala od znalce potěší dvojnásob! Jinak máš pravdu, že není nejdelší... ale nevím nevím, jestli to s nějakou delší budu riskovat :).

Vladan: Souhlasím a psala jsem to už v komentáři Jiřímu. Poezie i próza mohou vyjadřovat totéž, jen jinými cestami. A protože čtenáři často upřednostňují jednu z těchto hlavních cest, je správné používat obě a navíc hledat další a další nové stezičky, protože každá může vést k jiné skupině čtenářů...

Yana: Máš pravdu, tady to sice vypadá, že jsme národ poetů, ale zdání klame, je to jen ostrůvek v moři, kterému jasně vládne próza. A moc děkuji za návštěvu i za poklonu.

Jiří Turner: Moc děkuji za obsáhlý komentář. Také myslím, že převaha poezie na literárních webech nesvědčí ani tak o poetičnosti českého národa jako spíš o faktu, že jinde se básně uplatní jen těžko.
V názoru na volný verš a na poezii vůbec si myslím neprořečíme, napsal jste to moc hezky. Jenom nemyslím, že je zbytečné psát báseň o tom, co lze dobře zaznamenat prózou. Každé to vyjádření - pokud se podaří - má jiné přednosti, jiné kouzlo a také jiné čtenáře.
Jak jsem psala už níže, pravopisné chyby dělá opravdu každý a někdy si není jistý ani korektor, takže drobnosti opravdu neřeším. Ale ověřit si například, jestli se píše "kobila" nebo "kobyla", je v době internetu otázkou několika vteřin, takže nechat v textu takovéhle chyby nelze nazvat jinak než lajdáctvím. Naučit se, kdy patří "mě" a "mně" a jaké koncovky používat v příčestí minulém, možná zabere trochu delší čas, ale i začínající literát amatér by alespoň látku 1. stupně ZŠ měl zvládnout.
A zpětná vazba... tady jsem, přiznám se, trochu zmatená. Pokládala jsem za samozřejmé, že když člověk zveřejní nějaké dílko, tak jednak chce, aby ho ostatní četli, a za druhé ho zajímá, co si o tom čtenáři myslí. S údivem zjišťuji, že tady jsou i autoři naprosto přesvědčení o své dokonalosti, kteří se uvolili oblažit ostatní svým géniem, a pak taky řada těch, co se jen potřebují vypovídat ze své bolesti či problémů, aniž by je zajímala jakákoli reakce. Ale aspoň je jasné, že tyhle komentovat opravdu netřeba :).

DDD: Díky!

Erma: Díky za návštěvu i za názor! Souhlasím, že ve většině případů je jednodušší napsat 50 slov než 2000. A že je básniček zbytečně moc, to je taky fakt, na druhé straně čeho ne? :-) Jenže i tak si radši přečtu špatnou báseň než špatnou povídku, protože ta první mi sebere jenom minutu... Ono je docela umění najít v záplavě textů skutečné perly. A je daleko rychlejší a tím i snadnější najít je v poezii než v próze. Proto myslím, že rozhodující zůstává preference čtenářů. I kdyby byl poměr poezie a prózy 1:1, se čteností druhého by to asi moc nezahýbalo...

mannaz: Díky za komentář, který vlastně potvrzuje, co jsem napsala. Sama píšeš prózu, ale z časových důvodů čteš hlavně poezii... S chybami to mozná vyznělo moc přísně. Vím, že je dělá každý, a třeba o čárkách v souvětí jsem opravdu nepsala. Jenže občas jsou ty hrubky do očí bijící a je jich moc... čímž samozřejmě nemířím na Tebe :). U básniček mě vždycky pobaví, když si autor předem udělá alibi, že "text psal v rychlosti" nebo "na mobilu" apod. Asi fakt věří, že síla jeho výpovědi je tak obrovská, že mu čtenáři formální nedostatky rádi odpustí. Smutné :/.

Erma: Vladan: Já myslím, že jednoduchost volného verše je pouze zdánlivá. Začala jsem psát komentář, ale nakonec byl moc dlouhý a je z toho krátký text - http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=24423-literarni-weby-nejso
u-nocni-mura