No hezký :). Početla jsem si, i když to bylo tak nějak předvídatelné... líbil by se mi nějaký nečekaný zvrat v závěru, který by ji proti přáním všech přihrál Olivierovi, protože sázka je sázka... prostě z toho ten holomek vyšel moc lacino, o tohle se sázet! :)).
Je to psáno klasickým vypravěčským stylem, který bravurně ovládáš. Ono to k romantickému tématu i k době příběhu hezky ladí. Na druhé straně takhle se psalo už někdy před 200 lety a možná mi tam chybělo něco nového, aby byl větší důvod, proč to číst i dnes. To neber jako kritiku stylu, je skvělý a prostě umíš... jenom mám pocit, že rutinu jsi už zvládla dokonale a máš na to, abys ses posunula výš a prorazila s něčím novým.

Yasmin: Moc děkuji :).

Já to chápu jako báseň o určitém rozdvojení, které aspoň občas zažívá každý. Něco jiného se děje uvnitř, něco jiného dáváme najevo okolí, protože musíme hrát všechny své role a být oporou svým blízkým, Ale co pak vlastně jsme - to uvnitř nebo to navenek? Myslím, že by tento stav "rozdvojení" neměl trvat příliš dlouho nebo neměl nutit do velkého předstírání, pak to může být nebezpečné. Ale o tom báseň asi není, to jsem se nechala moc unést :).
Abych nezapomněla na formu - moc se mi líbí. Rýmy jsou nenucené, přirozené a příjemně báseň rámují.

Hezké. Muži jsou andělé, jenom když se na ně podíváme z hodně velké výšky, do které nás občas vynesou :). Ale nejvíc se mi líbí konec první sloky.

No to je hotové melodrama :).

taron: Zase píšeš o mně místo o tématu :). Já přitom naši debatu už ukončila s tím, ať způsob argumentace posoudí jiní.
Ale budiž. K té odpovědnosti za volbu prezidenta (ne za jeho nevolbu ani za bláznivou ženskou, to nevím, kde bereš). Nerozumím vašemu postoji: tehdy jsem tak volil, protože jsem tak musel volit, a prostě vím, že to bylo nejlepší. To, jak teď prezident vystupuje, se mi taky nelíbí, ale nemám s tím nic společného... Já bych si v takové chvíli řekla (jako jsem si řekla už po jiných volbách), že ta moje volba možná nejlepší nebyla, i když jsem si to tenkrát myslela, a trochu bych se chytla za nos. Tohle myslím voličskou odpovědností.
A k tomu hádání. Víš, když tady někdo svým dílem vysloví názor, se kterým jako čtenář nesouhlasím, můžu buď zavřít a ignorovat nebo svůj nesouhlas vyslovit v komentáři. Ale pak je pošetilé divit se, že na to autor reaguje.
Co si o věci myslím, jsem řekla dost jasně už dílem. Vy ho komentovat nemusíte, ale já na vaše komentáře odpovídat musím, chápeš? A na rozdíl třeba od tebe politiku sleduji a vím moc dobře, proč jsem volila, jak jsem volila, takže o tom klidně můžu debatovat dlouho. Ale věcně a kultivovaně, ne stylem „vlez mi na záda“, „jsi úplně mimo“, „dělej se sebou něco“ atd.
Zbytek soukromou zprávou :).

j.f.julián: Díky. Druhá sloka je evidentně problém, ale už se mi ji předělávat nechce. Možná bych ji měla smazat, ale to se mi taky nechce :).

To je milý. Úplně vnímám ten dětský svět. Věřili na berušku pihovatou je super :).

Aha, tak já jsem anotaci přehlédla. A na wikipedii se píše, že je to základní tón hudební stupnice. To mi přišlo vzhledem k závěru básně ještě zajímavější.

To je moc hezké. Musela jsem si najít, co je tónika, tak děkuji za rozšíření obzorů :).

vanovaso: Když já jsem spíš pro debatu k věci. To stejné, že nepřipustíš jiný názor a pohled než svůj, se dá napsat i o tobě a skoro o komkoli, to přece není argument v debatě...
Píšeš, že každý odpovídá za své činy. Tvůj čin byl ona volba a spolu se stejnými činy mnoha dalších lidí vedl k tomu, jakého teď máme prezidenta. Jenže tuhle zřejmou souvislost někteří účastníci této diskuse odmítají uznat. Tedy s výjimkou Amelie, která mi na níže citovaný argument odpověděla, že v tom mám pravdu.
Snad vás neobviňuji z ničeho až tak děsivého :).

vanovaso: Prosím nepodsouvej mi, co jsem nikdy nenapsala. Samozřejmě netvrdím, že voliči odpovídají za činy prezidenta, ale odpovídají za svou volbu. A protože to byla volba přímá, svými hlasy přímo - bez jakéhokoli prostřednictví povolebního rozpočítávání, koaličního dohadování a kompromisů - rozhodli o osobě prezidenta. Možná jsi to nečetla, tak přesně ocituji, co jsem níže napsala Amelii:
Odpovědnost za to, jak se prezident chová, samozřejmě nese on sám. Ale odpovědnost za to, že člověk s takovýmto chováním (které není ničím novým) sedí na hradě, mají jeho voliči a nikdo jiný.
Už rozumíš, co chci říci?

taron: Zase neodpovídáš, ale nevadí. Hlavně, že už je to bez vykřičníků a se smajlíky, to jsem ráda :).
Pochopím, že jsi volila proti Schwarzenbergovi, ale nic takového jsi předtím nepsala. Psala jsi o nejmenším zlu a žes nechtěla hlasovat proti sobě a že i prezident je jenom člověk a že se každý mění a nikdo nemá jistotu, co se z něj vyklube. Tohle je zas jiné vysvětlení, ke kterému bych taky měla co říct, ale už se mi nechce, politiky myslím opravdu stačilo :)
A mýlíš se, nerada se hádám. Nebojím se říkat svoje názory, i když vím, že se nebudou líbit všem. A ráda o nich diskutuji, ale hádání se v osobní a útočné rovině opravdu nemusím. Asi mi teď chceš namítnout, že přesně to dělám, ale já to samozřejmě vidím jinak. Kdo tady jakým způsobem argumentoval, to asi objektivně neposoudí nikdo z aktérů debaty, ale jedině nezaujatí pozorovatelé; nechala bych to na nich.

vanovaso: Obě varianty jsou možné. Ale už je to zas jinak a tohle slovo úplně vypadlo :).

Leslie: Tak jo, bude to tajemnější... tahle i ty dvě další, co jí ve sbírce předcházejí.

Ale vždyť tak to bylo předtím! :)

Leslie: Moc děkuji, zkusila jsem to uhladit, snad k lepšímu. A o tom zařazení ještě pouvažuji :).

Jiří Turner: Moc děkuji za názor. Zkusila jsem upravit a prosím o znalecké zhodnocení :).
PS: Ten vtip je dobrej.

Zamila: Když dojdou argumenty, vytahují se staré věci a říká se končím a už mě to nebaví, to znám i odjinud. Ale posílat do háje se smajlem, to už je tvoje specialita :).
Že jsem ti svojí básní zničila to nejhezčí, cos měla, musí znít směšně i tobě, když si to po sobě přečteš. A hádat se chodíš ty pod moje díla, ne já pod tvoje. Zřejmě s nimi máš nějaký problém a já ti už jednou v téhle diskusi poradila, že v tom případě stačí je nečíst a nekomentovat.

Zamila: Vždycky reaguješ jen na to, co si vybereš? Tvůj způsob diskuse je poněkud zvláštní a tím nemyslím jen tady. Rveš se za svoji pravdu jako tygřice, dotýkáš se citů, otíráš o ostatní, předkládáš své názory jako hotové pravdy... a za doprovodu spousty smajlíků dodáváš, ať tě bereme s rezervou, že to vlastně nemyslíš vážně. Když věcně argumentujeme, tak nerozumíme legraci a ironii, nemáme nadhled.
Mně osobně zase tak nevadí, když označuješ moje psaní za bulvár a čuňačinky a posíláš mě s tím do Blesku. Sice bych si nedovolila nikomu tady určovat, co sem má a nemá dávat, ale beru to jako tvoji vizitku a jsem v klidu, tohle mě fakt nerozhodí. Jenom myslím, že problém není v tom, že by lidé nechápali tvůj cynismus, ale úplně jinde.
PS: Omlouvám se za upřímnost, snad to vezmeš se svým pověstným nadhledem.

Zamila: V 68 letech se člověk už moc nezmění. On takový už byl a dával svoji osobnost najevo dost zřetelně – někdo to vidět chtěl, někdo nechtěl a někdo si zakrývá oči a nechce vidět ani dnes.
PS: S názorem taron na formu souhlasím, nikdy jsem nepreferovala formu před obsahem. Třeba nadhled a humor určitě nespočívá v počtu smajlíků, kterými člověk olemuje sdělení ;-)