Jak různé významy může mít jedno slovo. Jak různé na něj mohou být pohledy. Jedna žena ve dvou stech slovech. Ze souboru Indiánské miniatury.
přidáno 24.11.2014
hodnoceno 10
čteno 984(14)
posláno 0
Přimhouřila oči a zastínila je proti slunci odrážejícímu se v divokých pablescích od hladiny řeky. Usmála se a dřepla si, než nabrala vodu. Vrátí se brzy. Věděla to, i když měla obavy. Její muž a syn jsou silní. Její muž získal mnoho poct v boji s Pawneei, s bílým mužem jich jistě také mnoho získá. A její syn jel poprvé bojovat. Je statečný jako její muž. Jemně si přiložila dlaň na břicho a usmála se. Až se vrátí...
Prudce zvedla hlavu. Z nedalekého tábora zaslechla radostný pokřik. Nezdržovala se a rozeběhla se zpět.
Ale něco bylo jinak. Něco bylo špatně! Radost utichala. Už zahlédla jezdce, jsou to oni! Ale... Zajíkla se a vak s vodou jí vypadl z ruky. Zmateně sledovala několik zkroušených mužů a ticho v táboře nabíralo na dusivé intenzitě. Radost zmizela. Vystřídal ji plíživý strach. Tak málo?!
Náčelník sesedl z koně. Válečné malování na zachmuřené tváři rozmazané, bohatou čelenku z per pomačkanou, vyšívanou jelenicovou halenu umazanou od krve. Tak hluboký smutek v jeho tváři nikdy neviděla. Na tázavé pohledy odpověděl tichým chraplavým hlasem:
„Bílý muž nepřišel bojovat, bílý muž přišel zabíjet...“
Slunce zhaslo. Svět se zbořil, obrátil v prach. Země se roztočila v děsivém víru. Nevrátí se!


přidáno 26.11.2014 - 22:48
ŽblaBuňka: Děkuji, to mě velmi těší :-)
přidáno 26.11.2014 - 20:26
nerad čtu víceslovná díla, ale tady rozhodně nelituji ;o))
přidáno 25.11.2014 - 10:19
vanovaso: Děkuji :-)
přidáno 24.11.2014 - 19:10
až mě zamrazilo...
přidáno 24.11.2014 - 11:58
Orionka: Máš naprostou pravdu, je to jen črta, jen náhled, jeden pohled a k ničemu víc ani 200 slov prostor nedává a tak to mělo být. :-) Věřím, že někoho se to dotkne, zahraje na citlivou strunu, někoho ne, a není to tak špatně. :-) Díky ti.
přidáno 24.11.2014 - 11:22
Je to taková črta, ani nedává prostor na nějaké podrobnější vylíčení nebo příběh, ale i tak toho říká dost. Napsáno velmi pěkně. Obsahem vyznívá poněkud černobíle a naivně, ale to je v daném formátu asi pochopitelné. Na nějaký hlubší zásah je to u mě moc mělké, líbilo by se mi to jako součást něčeho většího.
přidáno 24.11.2014 - 11:08
Amelie M.: Díky ti. Tyhle drobnůstky ani šťastný konec mít nemohou, když stavím na skutečnosti. A neboj dočkáš se, ještě kapitolu a čtvrt a bude hotový :-D
přidáno 24.11.2014 - 11:05
to nemá chybu máto.. krásně zobrazené.. nemám víc, co říct.. líbí se mi to moc.. (na šťastné konce u tebe pomalu zapomínám :))
přidáno 24.11.2014 - 11:01
Ailin: Děkuji ti, i za to, že nevíš co říct. Ten pláč indiánského srdce říká víc než všechny slova. To moje plakalo též.
přidáno 24.11.2014 - 10:46
Ach... vůbec nevím, co říct. Kdyby mě z toho tak nebolelo srdce, tak bych napsala, že "krásné": ale moje "indiánské" srdce pláče. Krásně jsi to napsala.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až se vrátí... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Modlitba
Předchozí dílo autora : Za domov

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming