Amelie M.: Dík, to jsem moc ráda!

Hezké... kde asi končí vzpomínky duší?

Yana: Taky bych to tak nechtěla, ten citát je výstižný, díky :)

Lenča: Děkuji za komentář :)

ta"jemna": :-)

Taky na to věřím, na život i duši napsané v tváři. Vrásky řeknou hodně a ještě víc oči. Hezky jsi to napsala.

Jo, takové suché, ale přesto to má šťávu.

Ailin: Díky. A souhlasím :).

Amelie M.: Děkuji, přesně tak, proč ne? :) Z prostřední sloky bych mohla vynechat první dva verše, rým by zůstal zachován a bylo by to o chlup tajemnější. Ale už to tak nechám.

Zajímavý nápad, mně se líbí.

Jiří Turner: Díky. Je to jen taková hříčka... hrátka... a vím, že brousím do cizích vod, tohle není moje parketa, ale proč to nezkusit. :)

Pěkné, zároveň smutné i nenasytné... prostě dvacetileté :).

Výstižné. Sice smutné, ale nad věcí.

Zamila: Děkuji za komentář, nezlobím se :). Já taky radši zastřenější věci, zvlášť když jde o emoce. Ale tohle dílko je nepokrytě necudné a rozverné... přece nebudu psát pořád stejně :)

Hezké. Ale asi nejsem ptáček :).

Ailin: Děkuji, jsem moc ráda, že tě to zaujalo.

Sucháč: Díky za přečtení i za komentář.

Zamila: vanovaso: Zajímavá jazykovědná debata :). Svíce patří do podskupiny vzoru růže (dříve nůše) se zvláštním skloňováním. Krácení na svic je nutné, podobně jako analogicky plic, chvil, mil... Ale možný je i dlouhý tvar bez svící. Bez svíc spisovně opravdu není.

puero: Spíš to první. Ale báseň není psychologický rozbor, spíš pocit nebo obraz. A můj dojem je, že tyhle dvě věci často chodí spolu.

Ailin: Moc děkuji za milý komentář :). Zlomek reality v tom příběhu je, ale tak z 90 % jde o fabulaci.