Zamila: Moc děkuji! Ta sloka mi taky drhne, vyrazím ji a bude ;-)

Umíš vidět. Některé obraty a obrazy jsou úžasné, už na ně upozornili jiní. Místy mi to připadá trochu kostrbaté, technicky by tam asi ještě bylo co dotáhnout (třeba konec první sloky "moje oči často láká" mi zní zbytečně lacině), ale sdělení je jasné, je to báseň s hlubším smyslem, který jsi vyjádřila moc hezky.

Jiří Turner: Kdepak. Jak sis už mohl všimnout, co se poezie týče, mám strašlivé mezery. Ale o to víc mě těší, že se ti líbí, co jsem napsala :).

DDD: Děkuji, té pochvaly si moc cením.

Amelie M.: Děkuji, potěšila jsi mě :). Já myslím, že ta duše v závěru je, i když nevyřčená. V celé té básničce jsou rozpory a taky ironie, které ukazují, že to takhle jednoduché přece není, ale právě naopak. Pro mě to končí právě duší, která se lehce neumyje.

Yana: Díky za zajímavé zamyšlení. I když je v názvu adresát, báseň je míněná všeobecně. A máš pravdu, že je taková hutnější... poslední dobou asi tíhnu k surovějšímu vyjadřování, bez kudrlinek rovnu k věci, až tam, kde to bolí. Zjistila jsem, že poezie může být daleko drsnější a ostřejší než próza, a baví mě tyhle možnosti prozkoumávat. Zatím nejostřejší jsem asi byla tady, kdybys chtěla nakouknout: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=28740-jalova

taron: To jsem netušila, takže není zač :))

taron: Dík za komentář! Poeterapie je vtipná, to se mi líbí... ale já jako terapeut, to už je absurdní humor :)).
I já jsem pro toleranci. Nepíšu pod citové výlevy, co si o nich myslím, ale jednou za čas si odfrknu takhle obecně - to snad můžu, ne? Prosím všechny cituplné o toleranci :).
A taky myslím, že psát o lásce to, co všichni, je tak trochu nuda... samozřejmě ne pro toho, koho se to dotýká, ale pro čtenáře. Podívat se na věc z úplně jiného úhlu mi připadá daleko zajímavější. Ale je jasné, že s tím každý souhlasit nebude :).

kmotrov: Děkuji! Se škatulkou nespěchej, já se pokaždé tvářím jinak, tak bych asi někde přečuhovala. Ale je fakt, že mě čím dál víc baví chodit až na dřeň, nechci věci jen naznačovat, ale přesně a drsně pojmenovat.

Lenča: Mayfair: Děkuji, jsem ráda, že se líbila :).

Thesssinka: Krásná? A já myslela, že píšu drsnou a neúprosnou báseň :). Dík za návštěvu!

DDD: Vždyť já se ani neptám. Říkám, že dráždivé je nevědět :).

Tajemné kouzlo té básně je dráždivé, chci vědět, co za těmi slovy je, a napadají mě různé výklady, ale možná je kouzelné právě nevědět...

Mě zaujala "dětská modrá". Takhle jsem barvu ještě definovat neslyšela, ale přesně vím, který odstín modré to je.
Velmi obrazná báseň s působivým, rezonujícím závěrem.

Formálně vymazlená básnička, dovedená až k dokonalosti.

Mně v tom rezonuje úplně něco jiného než dění na psancích, spíš směřování současného světa, podobné pocity mám už dlouho. Ale je logické, že jen lehce nahozená a spíš abstraktní báseň nabízí různé výklady. Já si tam to svoje našla, takže líbí :).

Něco na té básni je, asi uhrančivost. Líbí se mi verš "oči ohnivý ona má". Pak moc nerozumím závěru sloky, že má trochu zvláštní oči - no aby ne, když jsou ohnivý, ale to už jsi nám řekl. :) Konec je fajn, akorát "pro ni", ne "pro ní".

Devils_PIMP: Ale to je právě ten problém, že to nedělá problém :). Za prvé, když už použiješ takhle tvrdý výraz, je potřeba svůj názor zdůvodnit. A za druhé a především - nemůžeš tvrdit "tohle je odpad", já to prostě vím, protože mám patent na rozum. Můžeš napsat "podle mého názoru je tohle odpad".
A proč bys měl čekat úder? Jsme ve válce nebo co?

Jiří, popsal jsi to moc dobře. Nechci psát vlastní úvahu na dané téma, ale hodně jsem o tom v posledních dnech přemýšlela a vyjadřovala se v komentářích, tak to trochu shrnu (neboj, stručně :)).
1. Jsme na literárním serveru a díla jsou literární pokusy. Nechápu údiv, že je někdo hodnotí a kritizuje. Pro vylévání duše, které nemá být hodnoceno, tady je rubrika deník.
2. Nejsem na psancích kvůli drbání. Nikdy nekomentuji (a už vůbec nechválím) dílo jen proto, že jeho autor komentuje mě. Pokud mě jeho tvorba neosloví, má smůlu. Kdybych tak jednala, logicky bych snižovala cenu komentářů u svých děl – nevěděla bych, jestli jsou upřímné.
3. Jsme amatéři, nikdo z nás nejspíš nepíše dokonale a určitě nikdo tak, aby oslovil úplně všechny. Kritika je proto naprosto přirozená; nepřirozená je naopak její absence.
4. Ať to předešlé zní jakkoliv tvrdě, nikterak se nevylučuje se slušností a vzájemným respektem. Slušná a konstruktivní kritika není hodnocením autora, ale jen díla, nevyjadřuje se k autorovým prožitkům a citům, ale jen k jejich literárnímu zpracování.