konec je ďábelskej. Jinak tenhle žánr s výzvou v refrénu se mi celkem líbí.

a já se pak divim, proč mi je blbě...

cením ty oskoruše :-)

S tímhle budu mít jednoho dne děsný problém, jako člověk který netuší co je vlastně za datum (natožpak si pamatovat nějaká výročí). :-D

Jinak dobrá povídka, yaujal mě hlavně konec a název.

Zdenka Jírová: dobrá připomínka s těmi hranicemi. Tomu možná věnuji následující úvahu, nazvanou „Zelená hranice“. I dnes se totiž leckde staví dráty na hranicích, i když to není zrovna hranice Čech a Rakouska jako byla dřív...

gabkin: neučesané? však jsem to taky vymyslel v lese a zapsal až pak.

Davidsoft: samozřejmě, že pravděpodobnost, že bych si rozuměl s takto náhodně vybranou osobou, se limitně blíží nule. To vím.

Smutné na této úvaze je to, že jsem ji ukázal několika lidem a ti mi napsali, že podobný pocit chápou. Prý „daň za modernitu, řečeno s Marxem“ napsal zase někdo jiný.

Posléze jsem si začal hrát s termínem „izolacionismus“ - to je termín týkající se zahraniční politiky. A zajímavá věc se ukázala - takováhle izolace v měřítku jednotlivců je docela hezká metafora izolace v politice, všelijakých těch národnostních válek atp.

„Nesbližuje to, když jsou lidé spolu, ale to, když spolupracují.“ Jaká pravda! Krásně to vysvětluje, proč jsou občani města schopni uspořádat pogrom na vedle stojící gheto! (čtu teď Příběh Biafry, proto ty národnostní potíže)

takhle končí všechny mé geniální nápady vymyšlené na chlastačkách :-D

Zvláštní si to takhle číst. Žil jsem v domění, že doba optimistické víry ve vědu a techniku umřela. Možná že už několikrát, třeba s kosmickým programem.

tahle báseň je natolik zpěvná, že poté, co jsem si k ní opatřil melodii jsem se jí málem naučil nazpaměť

se závěrem lehce související píseň - viz http://www.youtube.com/watch?v=ABHL_eeTUvo

plechovka nezklamala... :-D

Davidsoft: není to oficiální státní ideologie, ale je to jedna z převládajících myšlenek. Jinak co se týká té Izolace, o tom pojednává má následující úvaha nazvaná Veronika.

taková dětská, tý rýmy jsou na první dobrou. Ale pobavila.

ad absurdum ovšem člověk nemůže být EMO a přitom být uplně svůj. To že přijal nějaký styl je už odchýlení od "pravosti",

Megynka: právě, třeba Hudba Praha má texty písní složené ze samých frází a jak to zní působivě

no myslím si, že moji oblíbenci z Nové vlny by dokázali udělat píseň jen z toho zavírání tahnoucích dveří... :D

Quasimodo mě rozesmál. Díky.

zrovna mám válečné období, asi zařadím tuto klasiku na svůj seznam k přečtení...

tahle se mi líbí, něčím mi to připomíná texty Jany z Velké Ohrady.