přidáno 13.02.2014
hodnoceno 3
čteno 1124(5)
posláno 0
(Zavírej dveře, táhne ...)


Ležím na posteli a koukám se do stropu.
Už jsou to dva dny, chápeš?
Asi opravdu postrádám tvou ochotu ...
Ty se tím životem opravdu drápeš!


(Stále cítím chlad ...)


Nohy mě zebou, ruce mám studené,
stále ještě přemýšlím, co bylo špatně.
Mé prsty jsou naprosto znuděné,
vybavím si poslední chvíle - hm, matně.


(A pořád je mi zima)


Něco jsi snad po mě žádal?
Něco jsi snad po mě chtěl?
Já věřila, že jsi tolik strádal
a že lhát jsi nikdy neuměl ...


(Sakra zavři ...)


Spletla jsem se. Nebo ne?
Sama nevím, kde je pravda.
Někde uvnitř spolu jsme (stále)
.............
já jsem prostě zoufalá!


Stále je ticho ...
a já chápu i beze slov.
Jenže teď? Psycho!


(A ty zavři ... táhne ...!)
přidáno 13.02.2014 - 00:18
Megynka: právě, třeba Hudba Praha má texty písní složené ze samých frází a jak to zní působivě
přidáno 13.02.2014 - 00:17
Severak: Jsou to spíš bezduchá slova křičící do prázdna, než báseň :D ale tak alespoň nějaké myšlenky ... :)
přidáno 13.02.2014 - 00:14
no myslím si, že moji oblíbenci z Nové vlny by dokázali udělat píseň jen z toho zavírání tahnoucích dveří... :D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zavírej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Myšlenky
Předchozí dílo autora : Šedá

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming