![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


To ještě nic není,
jiní muži zuby cení
a z "potupy" zaplavy
chtěj vpálit si kulku do hlavy....
-----------------------------------------
moc se mi líbí, jak pěkně jsi to vyjádřil, hezky se mi to četlo!!!
jiní muži zuby cení
a z "potupy" zaplavy
chtěj vpálit si kulku do hlavy....
-----------------------------------------
moc se mi líbí, jak pěkně jsi to vyjádřil, hezky se mi to četlo!!!


Kéž pozvedly by mě
větve borovic
z tíže úkolů,
o nichž nevím nic,
jsem také pahýl zchřadlý bez kyvadla
přímo na zem oběma nohama teď spadlá:-)
větve borovic
z tíže úkolů,
o nichž nevím nic,
jsem také pahýl zchřadlý bez kyvadla
přímo na zem oběma nohama teď spadlá:-)


Hle! po ránu čtu znenadání
takové krásné "veršobraní":-)
takové krásné "veršobraní":-)


Líbí se mi.. hlavně 2. polovina...
I když tě chápu v úmyslech, myslím, že malinký symbolický dáreček by určitě nemohl uškodit:-)
I když tě chápu v úmyslech, myslím, že malinký symbolický dáreček by určitě nemohl uškodit:-)


I "toulavé kočce" může být občas smutno, jen to na ní není dobře poznat.....
--------------------
moc hezká a povedená báseň!!!!!
--------------------
moc hezká a povedená báseň!!!!!


Pro tu divoženku s kosou
každé slovo marné je,
kam jen šlápne nohou bosou,
pak už jen vzpomínka zahřeje...
každé slovo marné je,
kam jen šlápne nohou bosou,
pak už jen vzpomínka zahřeje...


Inu...., technika má sloužit, nikoli být pánem! To už je na každém, kolik prostoru jí ve svém životě vyměří....


Já (též) veselá bývala dcera,
prosta smutku, prosta lítosti,
útrap žití, tehdy nedotčena,
rostla dál v domnění, že vstříc jen radosti!
Světem pak chodila jsem dál
podobně, jako i ty píšeš,
po cestách kamenných, tam kde můj úděl stál,
s otázkou v očích, kde se ten Osud vzal(?),
přesto s úsměvem ráda zvedla občas prosté radosti číše!
Když se mi krátí dech
A já přemítám „co k čemu“,
neplýtvám času na povzdech,
ten duši okrádá.
Snad jdu „jen“ tvým veršům pro ozvěnu,
na cestě té skryta je krásná zahrada!
:-)
prosta smutku, prosta lítosti,
útrap žití, tehdy nedotčena,
rostla dál v domnění, že vstříc jen radosti!
Světem pak chodila jsem dál
podobně, jako i ty píšeš,
po cestách kamenných, tam kde můj úděl stál,
s otázkou v očích, kde se ten Osud vzal(?),
přesto s úsměvem ráda zvedla občas prosté radosti číše!
Když se mi krátí dech
A já přemítám „co k čemu“,
neplýtvám času na povzdech,
ten duši okrádá.
Snad jdu „jen“ tvým veršům pro ozvěnu,
na cestě té skryta je krásná zahrada!
:-)


Ten pohled z okna skrývá více,
než „pouhých“ pár obrazů,
bez skládky byl by bez kazu,
i v ní času běží oběžnice...
Cosi z dřívějška čas zanechal,
a snad se možná občas ptáme,
co my po sobě zanecháme...
A čas?… Ten si běží dál!
než „pouhých“ pár obrazů,
bez skládky byl by bez kazu,
i v ní času běží oběžnice...
Cosi z dřívějška čas zanechal,
a snad se možná občas ptáme,
co my po sobě zanecháme...
A čas?… Ten si běží dál!


Tvůj dědeček, nyní v Nebi, určitě oceňuje velikost a opravdovost tvého vcítění a těší ho to!!!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Jsoucno řekl o timelady :Pokud jste si někdy mysleli, že jste nešikové, asi jste nikdy nepotkali timelady. Šarmantní dívka milující hodnoty již neexistujících směrů, víno a Hraběte. A možná i trochu mě.