nemáš zač :)
len malá poznámka k snom - tie ako motív tvorby podľa mňa nikdy nebudú klišé ;) veď sú to predsa sny, predstavy.. fantázia.. nekonečno :) alebo?

a vidím, že sršíš samými dobrými nápadmi a plánmi, tak ti držím palce ;))

priznávam, že som dlho bola mimo dianie, nielen čo sa týka psancov a literu, ale tak všeobecne, mala som dosť ťažké osobné obdobie doma.. ale som späť, dúfam, že nastálo :) a Snílci sú naozaj veľkolepé dielo, úplne súhlasím s vml, naozaj by bola škoda nedopísať ho.. ;)) a je skvelé že máš aj nové projekty, čo je to za animovaný film?

neviem, či sa ešte vrátiš k dopísaniu tohto príbehu, ale bola by naozaj škoda ho nedokončiť.. mrzí ma, naozaj, že som sa k pokračovaniam nedostala skôr.. no ak som sa za ten čas aj stretla s nejakým dobrým príbehom, nič ma neoslovilo tak, ako Snílci.. veľakrát už som chválila tvoju fantáziu, a pochválim ju ešte raz, lebo si to naozaj zaslúži :))

priznávam, že v poslednej dobe som tak trochu prestala čítať a písať, ale pokračovanie Snílkov by bol hriech neprečítať... aj po veľmi dlhej dobe však na mňa tvoj príbeh pôsobí tak ako predtým, pohlcuje ma úplne, norím sa do tvojej fantázie dravo a ako sup hltám každé jedno slovko... :))

líbí se mi v tom ta spontánnost :) přímost, prostě si řekla, co si chtěla a ještě si to i seskládala do veršů... dobrá, líbí se mi :)

Ach jo, ty moje hrubky, omlouvám se, dělám, co můžu, ještě mám v češtině mezery noo... když ale mně už slovenčina nebavííí! :D:D
Díky za koment. :)
Já sama nevím, odkud se "čoch" vzal, ale v Doubravicích a okolí (spíš celé okolí Blanska) se to používá už hoooodně dlouho ;) Stejně tak "švíca" - to se taky hodně lidí divilo, co to je za slovo. ;)

opět moc dík za koment ;) jen tě asi zklamu, no, ve třetím (ne)pokračování to sice není nehoda, ale děj se mění zas jednou pro tebe asi násilným způsobem... když já to jinak neumím, nebo spíš jsem to u Motýlů takhle chtěla... stejně, těším se na komentář od Tebe! :) hezký den

Tobě taky dík za koment, a jo, takhle když se na to podívám s odstupem času, i mě přijde, že ten konec mohl být jiný... ale jak říkám, to jsem ještě tou dobou nevěděla, že "Motýlů" napíšu víc...
Jinak mě vždycky kritika potěší, alespoň vím, kde co ještě slepšovat, takže ještě jednou dík! ;)

dík za komentář, původně to nemělo mít žádný další díl, proto ten konec... teď to ale vypadá, že se ještě potřebuju vypsát, tak možná pár "Motýlů" ještě přibude... ;)

Vďaka za ďalšiu časť, už som sa nemohla dočkať ;)
Super, vlastne to sa už asi opakujem, čo? Ale keď mne sa to tak páči... Všetky tie náhle obraty, tá tajomnosť a dynamika deja.. No napínaš, napínaš ! A ešte k tomu si ma nechal vo vytržení - čo sa stane ďalej??
Píš, píš, píš, prosííím !!!

úprimne, neviem čo povedať... toľko krásnych myšlienok, obrazov, predstáv... áno, možno ako píše Azure, je tam toho veľa ale mňa práve to na tom tak fascinuje. dáva a predsa to nedáva zmysel, vyvolá to pocit a zamyslenie a neviem... cítim sa ako ten list ;)
proste vieš skladať slovko k slovu naozaj majstrovsky !

Nežná, jednoduchá básnička :) Páči sa mi.

krutý... ale zajímavý a skrývající kus drsné reality...

až mě mrazilo na zádech, jak jsem to četla... poutavý opis, hluboké myšlenky... a ten konec, poslední odstavec... můžu jen souhlasit, že je to vynikající, čtivé...

a pokud jde o ten obsah, sama znám pár takových lidí. a vím, jak těžké pro ně je řídit se radou: buď sám sebou. potřebují vědět, že u nich někdo stojí, že nejsou sami. i když nevěří, že by je někdy někdo miloval. a všichni a taky proto podle mě chodí tolik lidí v maskách, se hafo bojí, děsí se samoty, jen to nechtějí připustit... a tak ze sebe dělají hrubých, tvrdých, krutých i když, jak píšeš i tady, se pod tím vším skrývá jejich křehkost...

ale že život je (někdy a když už tak pořádná) kurva, s tím mohu jen souhlasit ... :)

dobrá báseň, opravdu se ti povedla... a trochu mi připomíná sebe... taky chci žít trochu jinak... náročná moc? naivní...
no prostě skvělá báseň :)

jednoduše krásné... i ten obrázek k tomu... přemýšlivé :) líbí

zajímavé :)

Znám pocity, o kterých píšeš, myslím, že takové zklamání a bolest si za svůj život jednou prožije každý. Ale nemělo by nás to donutit pochybovat o lásce. To, že nás někdy bolí, že nás zradí je jenom důkazem, že tady je. Je jako slunce - někdy příjemně hřeje, bez něj by se všechno proměnilo v led... Ale umí i pálit a ničit. Nevím, já v lásku pořád věřím a myslím, že i když možná ne každý je pro ni stvořený, zažít ji, ale tu pravou, byť i jen na krátký čas, mu dáno bylo.

Jinak mě zaujal ten konec, od toho citátu. A jestli to je miniatura? Ale jo, taková miniatura pocitů. Škoda, že tolik smutných...

díky moc, již je to opraveno :) českou gramatiku ještě moc neumím :D

Nooo "jagavé" je něco, co se třpytí... a "omrvinky" vzniknou třeba z chleba když se drobí... :) Ach tá slovenčina, čo?? hihi :D