Sonet je pravá básnická výzva! Jsem laik, ale pobavme se o formě, máš tam správně dvě čtyřverší a dvě tříverší, jenže v obráceném pořadí, klasický sonet má být rozvinut ve čtyřverších a završen ve tříverších, ale možná existuje i tato forma, nemám téma dokonale nastudované.
Každopádně to má náladu, kterou Ti každý kdo si to přečte uvěří, je to moc pěkná květnová (po slovensky májová) poetická haluz.

Svým způsobem to je generační výpověď. Takže to je sociologicky zajímavé. Před třiceti lety by nikdo nenapadlo, že krabička s obvody se stane součástí našeho já.
Po formální stránce, líbí se mi plynulá dynamiku volného verše. Fajn.

Ginnare: Jestli to vydrží do večera, před spaním vzpomenu na Homéra a zítra bude líp. Líp? No líp než včera...

To není ze mě.

https://www.youtube.com/watch?v=SnP8Xn3w_s8

casa.de.locos: Díky moc.
:-)

Pollux Troy: Díky moc!

holka.přes.ulici: To je velká pochvala, díky.

Z kraje devadesátých let jsem měl taky kristusky, nebyly z Bangladéše, v Kutné Hoře je někdo vyráběl a prodával, mezi folkáčema jsem díky nim byl objektem závisti, nedaly se sehnat. Na Majdaléně na Fleretu se mi v nich blbě tancovalo, hodil jsem je pod stůl. Někdo mi je ukradl, přestože byly už dost jetý. Domů jsem cestoval bos.

Kdo by tenkrát řekl, že s Tebou bude taková sranda.

Všechno nejlepší k narozeninám.

PS: Datum tvého vstupu na Psance Tě řekl bych dobře charakterizuje.

Máme v Polsku dodavatele a jeho zástupkyně se jmenuje Marzena, tak mě to pobavilo. Říkáš tak mezi čtyřma očima Moreně? Není čas, máš pravdu, musím převzout auto na letní gumy a vyrazit do ekologického boje s plevelem, nečeká...(to dám do nějakého zahradnického haiku).
Hezky jsi vystihla nezastavitelnost tohoto období. Nezastaví ho ani tuny petek, pneumatik a nevím čeho ještě neživého.

Hezkej název ekologickej, buddhistickej, taoistickej název

K tomu není co dodat.
Super!

Názor, že sex a smrt jsou totéž (smrt ve smyslu zániku ega) jsem zaznamenal u Osha a myslím, že ho razila i jedna Jungova pokračovatelka. Mám rád v básni kontrast, dílo pak není tak ploché.
:-). Tady je nejvýraznější ve vyvětrávání ranní močí, díky tomu to nesklouzlo k jednostrannému sentimentu. Je to další z Tvých děl, u kterých se prostý venkovan jako já dovzdělá. Objevil jsem Post Punk. Nevím jak je na tom Post Punk s drogama. Dílo jakoby pro mne mělo atmosféru závislosti, kdy droga je pro závislého štěstím i prokletím. Drogou může být cokoli co přináší hluboký pocit štěstí. Sám jsem měl v životě veliký problém s burákama.
Velmi dobrý název, biodiverzita znamená nutnou odlišnost.

a ti je pak...

Poděkování za živit, i když přináší bolest. To je hodně silné. To je překlad, nebo tvoje báseň na námět?

Závidím Ti. Tohle já táta od rodiny nikdy nezažiju. Je to zkušenost kterou v sobě uchováš po celý život. Myslím, že Páral někde napsal, že Bůh je jak plaché lesní zvíře. Já doplním, aby se mu člověk mohl přiblížit musí být sám, musí dokázat vstoupit do ticha, tak hlubokého, že i když je sám může být pro to ticho ještě příliš hlučný. Nejde to slovy popsat, s tím se smiř. Jde to napsat do mezer mezi slova, třeba básně...
:-)

Život je nevyléčitelná nemoc, která vždy končí smrtí. Jediná cesta jak z toho ven je prý vzdát se života.

Kdysi jsem se zabýval výklady snů. Sny o autech se lehko vykládají, je to alegorie života. Takže první co mě napadle je, že když chlap přestane fungovat, je ho potřeba vyměnit za funkční model a ono se to dá zas do pohybu.
:-D
Ne, zevšeobecním to. Když smysl života ztratí tah, je třeba ho najít v něčem jiném.
Tak asi.
Našla si neotřelé téma, to je dobře. Surovost tomu sice sluší, ale ještě bych si s tím lehce pohrál, konec mi přijde víc ukecaný než by musel být.

Já jsem tady za prudiče, takže:
Dlouhá expozice: poezie není popis, takže je dlouhá expozice je na místě, ta tvá se pohybuje na hranici srozumitelnosti a tajemnosti, tím je tvá tvorba zajímavá. Vyváženost, u volného verše jde o to, aby báseň byla soudržná, ale přitom v ní bylo vnitřní napětí. Výraznější provázanost by tam sice mohla být, na druhou stranu, tím svým focením nacházíš tak zajímavé a neotřelé úhly pohledu, že Ti to každý odpustí.
Takže super!

Mě se moc líbí, žes překročila svůj stín, žes napsala jinou báseň než jsou ty které od Tebe znám. Působí uhlazeněji. A to si tvého provokativního stylu většinou moc cením! Ale tohle je to co se mi líbí, hledání jiných zákoutí vlastní duše. Je to o ztrátě, někoho, zároveň sebe. Jsou v tom náznaky a dost prostoru, aby si do toho čtenář vložil vlastní příběh.
Prima.

Máš asi na mysli fyzickou přitažlivost, pokud mám pravdu, zpracoval(a) jsi to neotřele, to se mi moc líbí. I to, že přiznáváš, že se toho děsíš. Je v kategorii láska, tak to tak asi bude. Líbí se mi i stupňování opakováním někteří lidi. Závěr budí rozpaky, možná to tak má být, když jdeš na krev.
Prima.

Líbí se mi to moc. Ještě nikdo nepochválil název. Napravuji to.