![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


Tvoje lásky jsou takové zvláštně smutné a beznadějné. Třeba to tak není, jakobys psal o lásce nevěrné. Líbí.


Moc se mi líbí básně s myšlenkou , tahle se mi líbí celá, nicméně někdy ta pohodlnost je jakási obranná reakce, řekla bych že malé díté není lenivé dělat a říkat cokoli, to až s věkem člověk mávne rukou a hodí myšlenky za hlavu, no zkrátka zpohodlní. Má pak klídek. nemusí nic řešit a ani nic dělat.


black.heart: Devils_PIMP: Pucik88: taron: Já děkuji za přečtení a reakci


S obsahem nemam vůbec problém, Francie, malíři, život který utekl z cesty to je mi blízké, jinak souhlas s Taron.


Hm, něco trochu jinak od tebe a o to lépe. Taky bych vypíchla já jsem tvé slzy, to je úžasný závěr a vůbec ta básnička graduje až k tomu vrcholu kdy odhalíš důvod jejího smutku, ale i básn. subjekt je celý bolavý, no ta báseň je celá bolavá. Doufám že nejsi totožný s tím subjektem.


Nebudeš mi to věřit, ale opravdu jsi dokázala že mám při dočítání husinu. Povedlo se ti to. Nečekaný závěr, pěkné.


Hm, tak těší mě, a jestli budou tvoje dílka tak dobrá jako tohle tak je budu ráda číst, nápadité a styl se mi taky líbí.


Jů, to chci zažít! Ne, dělam si srandu, ale napsal si to opravdu tak že se do toho vžívám. Moooc pěkné. Včera představa, dneska laskání to se mi líbí moc.


Čtu druhé dílko od tebe, jsou to takové miniaturky, ale s nápadem a tahle je tedy pravdivá až, až...


Já vždy žasnu nad bohatstvím obsahu u tvých básní, takový pocit mám většinou, když tvá dílka čtu


hm, líbí se mi moc jak si to období popsal, a taky si vyjádřil ten určitý klid který můžeme zažívat v teple, nebo v postýlce když je zima, mně líbí moc


Je dobrá, trudnomyslná, ty myšlenky v ní se mi líbí, i když z nich zbude jen prach...


No mám pocit že za tenhle text by se nemusel stydět ani současný oblíbený písničkář Tomáš Klus. Nejdřív jsem se tak usmívala a říkala jsem si, jé to je milý, no pak jsem si uvědomila že to je spíš nespokojenost co z té písničky cítím, pachtění za čímsi a nenalézání uspokojení a ti černí pasažéři...no myslím že jsem to pochopila správně, sic humornou formou, ale tvrdá realita našich všedních dní.


Líbí se mi to a zamýšlím se nad tou skoro miniaturou, takhle bych to nechtěla. Stačí mi dvě křídla, však nechci spadnout, chci žár a nikdy nevychladnout, na každou otázku odpověď znát a u zpovědi se jen smát. A stůl chci klidně prázdný mít, jít životem a snít, snít, snít. Už jsem ti to psala? Asi ano, tak znova. Miluju tvoje básničky. Jsou tak milý, ze života, k zamyšlení a navíc! Jsou čím dál tím lepší!


No...husina...zvláštní styl tedy, ale nádherné, smrt nerada řeším, ale napsal si to opravdu krásně. Už ta bílá růže pro dceru...samotář v davu...a pak to souznění a nicota, ale nějak něžná, dojemná a pak ten závěr, opravdu mě to vykolejilo.