Moje představivost si pochutnala, milý výjev a vlastně déšť tomu sluší

Psavec: děkuji, krásné je ;-)

Dandy: dík, malířka to já jsem zas dobrá :-)

Hm, fandím ti, řítíš se dolů? Třeba je tam líp než nahoře;-)ve stanici peklo se občas aspoň něco děje, super

Bože, je to fakt bomba, není mi hnusně z toho prádla, vždyť ta kapička je vzrušující, mně jen je smutno že se nenávidíš...za co, za věk, za to že toužíš, za to že někomu ubližuješ. Píšeš skvěle

V tvých básních vždy hledám...a nacházím...

Ano je cítit z textu že tím žiješ, je mi z té básně smutno a to vlastně je dobré, je plná citu

No, občas si taky připadám prázdně, ale takhle autenticky bych to nikdy nenapsala, cítím bolest, jestě bolest cítím, naštěstí, ta báseň je plná zoufalství a beznaděje, dokud je naděje, zoufalství nemá šanci

Máme podobné vzpomínky z vyprávění:-) můj dědeček František byl vyučený v textilu a pracoval v plzeňském Luxusu ještě v 80. letech dodnes vidím jak z obchodu vyběhl s dámou a látkou aby dáma viděla jak barva vyniká na denním světle a jak jí sluší, nikdy jindy jsem neviděla takovou ochotu a úslužnost, druhý dědeček vlastnil zahradnictví a táta vždy vyprávěl jak o vše po válce ze dne na den přišli, je módní naříkat nad naší dobou, ale každá doba si žádá své, nenaříkám...hezky se mi to četlo a taky zavzpomínalo

Mlčeti Zlato: Hi Hi ;-)dík

Šeptám i tak díky...no neusmívám se pravda, jen...také miluju život a občas to také tak vnímám, bojuju, máš úžasné vyjadřování, je tam toho tolik v pár verších

Hmmm, tvoje básně jsou plné citu, nádhera a hlavně moc hezky napsané

Jak je to všechno rozpustilé...skvělý závěr, čekáme, na každou chvíli, na smrt, stále na cosi čekáme, už nechci čekat, jdu žít, do jejích spárů chci být tak plná že mě ne a ne obejmou, dík za tvoji poezii

Tohle je top, utřela se, zhasla, ty stále jsi, zůstáváš, použitý, plný:-)...života, super

Mlčeti Zlato: moc děkuji i proto že jsem si četla tvá díla a je to skvost

Leť si, moc se mi to líbí, jen nenacházím moc radosti, ale tah na branku určitě, fakt pěkná poezie

V pár slovech smutná pravda

Ó, je to krásné, objal si mě svojí medovou básničkou

Láska je přece věčná a tak to je! Děkuji za milé snivé ranní čtení

Bandží jumping kéž by to tak fungovalo, uletět a vrátit se, láska je mocná, kdo neprožil nepochopí