kmotrov: zapomněla jsem tě uvést pod předchozí komentář

to obrazné pojmenování mám ráda, už jsem život přirovnávala k maňáskovému divadlu, k plesu masek...takže cirkus je jasný, ale vleže na zádech se zdá vše tak jednoduché, proto vplouvám já jednou s otěžemi přitaženými, čím více se někdy snažíme tím hůře, nedochází k uvolnění, chování je křečovité, jsme v tenzi a tím hůře vše vyznívá až po ten pád, ale tak to samozřejmě nechci tedy nastupuji poučena, povolené otěže, žádná křeč, spontánost, výhra, úspěch, ale ještě je tu jeden aspekt velice důležitý a to že nás hodnotí "přítel" či "nepřítel", přítel věří, nepřítele stejně nepřesvědčíš, zkrátka je to složité, důležité je se zapojit, být objektivní, nepodlehnout pozlátku a nenechat sebou manipulovat. Dokud se člověk nezapojí zdá se vše strašně jednoduché, nesnáším rychlé soudy hlupáků, z klauna je král a baví davy je nasnadě, dobrý klaun může být největší umělec a přitom vypadá jak šašek počmáraný... ale stejně se smějeme i úplně špatnému klaunovi, očekáváme že nás rozesměje a tak se smějeme, je těžké rozpoznat umění, kýč, rozum, nerozum, někdo se chová jakoby mu patřil svět a na první pohled mu to sežereme i s navijákem a o tom to je :-DDD tak a teď už se v tom sama nevyznam a jdu spát, už se mi to ani nechce upravovat, radši o tom zase napíšu básničku, dobrou noc :-)

Caro_in: potěšení je na mé straně

asi tě čtu čím dál tím více ráda

jo, připomnělo mi to dobu kdy jsem také tak milovala Prahu, no, hlavně kvůli jednomu pražákovi, hezké

ano i já mám podobnou zkušenost, bydlela jsem v dětství v ulici, kde byla alej těchto stromů, možná jsou tam dodnes, jako děti jsme se také pěkně vyřádily, rozmlacovaly jsme ještě nezralé plody, oříšky byly drobnější a byly obklopeny takovými dužinatými listy, přicházely jsme domů lepkaví, potřísnění, zapatlaní a každoročně jsme se těšily na úrodu, naši rodiče asi ne, ale náhodou jsme kolikrát nasbíraly i na vánoce, takže turecká líska, co se všechno tady člověk nedozví

že by turnerovský rým, důležité že se hezky čte a mně se líbí i to rýmování, básnička je melodická a má takovou výraznou gradaci v závěru

no, to je smutné :-( pěkně jsi to napsal

no, ta úplně pohladila, něžná, snová, plná krásných obrazů i obratů a ABAB jí sluší, i když tedy básnička je malinko smutná, tak naděje tam je

mám pocit že už jednou jsem si říkala že máš dílko zvláštně zařazené, tohle není úvaha, ale je to milé, plně s tebou souhlasím co se týče popisu letošní zimy, hezky až poeticky máš popsané ráno a myslím, že procházky v zámecké zahradě budou kouzelné, máš tam tedy drobné překlepy a dávej si pozor na mezery. Musím ale napsat že se mi moc nelíbí závěr. Věta-Všem je zde dobře a krásně-ta je jak ze slohovky ze základky, a vůbec ten závěr bych ještě upravila, vím že to umíš.

mě ta básnička potěšila, jsi na správné cestě, dnes hezky plyne

hm, zajímavé, líbí se mi to opakování slov táhnoucí se celou básní, je důrazná a má fakt skvělý závěr

ou, to je nádhera, přečetla jsem si ji i nahlas, já vím, že zase lichotím, promiň, ale jde to jinak?, ta báseň je až vzrušující a jestli tě k ní přívedlo ono sousoší tak tvoje oči jsou oči opravdového básníka, prostě krása, fantazie

jakoby mě závěrem něco pohladilo, tvá duše romantika, ale ta básnička mi vyznívá jako bolavá, je krásná

tyhle povídky já ráda, plné opravdových postřehů, viděných očima nekonformního člověka, občas drsnější podání, ale mě to tady spíš láká číst dál, než že bych znechuceně dílko odložila, drsné, opravdové, osobité, bez příkras

klidně by to mohla být dvě dílka, ale takhle je to takové nápadité, občas mi ty rýmy zadrhnou, ale jinak se mi tvé básničky líbí, každopádně máš svůj styl a dobré nápady

ŽblaBuňka: takové zamyšlení jak jedinec působí na dav, dík :-)

taron: děkuji za protekci :-))

také jsem si v tom dílku našla své, někdy mě právě v lesích napadá, ano přesně takhle to tady vypadalo před mnoha lety, vnímám ten útěk před tím naším "rychlým světem" do toho lesního pomalého, hezké dílko, řekla bych v závěru hlubší než se na první pohled zdá, líbí se mi i to jak začátek je rychlý a mnohem jednodušší a jakoby myšlenkově graduje k závěru

trochu mě překvapilo zařazení, málem mě to odradilo, jinak něco podobného se mi také stalo a také nevím zda to byla pravda, či sen, či jen má fantazie a rozpoložení po smrti tatínka, s kterým jsem se díky okolnostem nestačila rozloučit, není to špatné, mimochodem četla jsem i tvoji předchozí povídku, četla se příjemně