přidáno 19.02.2014
hodnoceno 3
čteno 6592(19)
posláno 0
Pověz mi, příteli
Pověs ho, přitele
Pověz mi, príteli, ať tě pověsím.
Příteli můj, snad tě pověsí.
Miluji tě mnohokrát, ale věším tě.
Pomalu kopnu do židle pod tebou.
Židle pomalu dopadává na zem,
s pomalým zvukem.
Pomalu začínáš házet nohama.
Pomalu křičíš,
pomalu přestáváš křičet.
Pomalu ti padá ruka podél těla.
Poamlu jsi bez dechu.
Pomalu visíš.
Pomalu jsi mrtev.
Jak tam tak pomalu visíš,
tak se mi pomalu objevuje úsměv na tváři.

Pomalu odházím.
Pomalu zavírám dveře.
Život plyne pomalu dál.
přidáno 19.02.2014 - 14:59
Na rozdíl od Yany, na mě to opakování slov v tomto případě působí trochu nadbytečně, zvláště u toho "pomalu", třeba "pomalu visíš" mi přijde jako divný obrat.
..a zcela bezvýznamně, překlep: to druhé "pověz" by asi mělo být se "s".
přidáno 19.02.2014 - 14:10
hm, zajímavé, líbí se mi to opakování slov táhnoucí se celou básní, je důrazná a má fakt skvělý závěr
přidáno 19.02.2014 - 12:56
no... múza tě pěkně políbila ... :D ... to musí být zajímavé okolnosti ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pověz mi, pověs ho : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Prach a prachy
Předchozí dílo autora : Dámy a pánové, přistupte blíže!

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming