krásný autoportrét, vidím tě jak stojíš v brnění(jasně o to tady vůbec nejde), opravdu se ti to povedlo, ty rytíři s řádem psance

žena píše ódu na ženu, už to je dobrý nápad a navíc povedený

jo tak tohle si dělal celou dobu, nechal ses inspirovat podzimem, tak to jo, pouštěl si s dětmi draky :-)) zajímavý styl

tak já myslela že se budeme vznášet a my se zase smějeme :-)))

taron: hm, hm ale i ti generálové jsou lidé, synové, otcové, jinak toto se mě hodně dotklo, krátká povídka vyjadřující mnoho, je to zvláštní, ale já rok 1968 pamatuji i když mi byly jen čtyři roky, ale já pamatuji spíše to co se dělo kolem, naše a jejich přátele a ty nekonečné rozhovory, to je nadlouho popisovat kdo byl můj otec a jaké měl názory, ale divím se že když bylo mnoho takových tak to vydrželo všechno ještě přes dvacet let, no ale to jsem vlastně odbočila od tvého hlavního tématu, lidskost, sounáležitost, přesvědčení a hlavně naděje že všichni jsme v jádru dobří, ale bohužel někdy...občas se to zvrtne. A ještě ten úsek, vlastně předposlední odstavec mě dojal skoro k slzám. Dík za emoce. A dík za rok 1989.

Já jsem se tedy moc těšila na pokračování, nicméně tohle mi přijde nejfádnější, promiň, neříkám že je to špatné, ale takové...nic moc mě nepřekvapuje a mám pocit že to není tak originální jako ty předchozí, prostě jsem si to přečetla a řekla si dobrý, ale předtím to bylo prostě vzrůšo a pořád by mě zajímalo zda to vůbec přečetl nějaký muž a proč nekomentují, stydí se?

já vím, kdybych to četla opačně tak jsem to pochopila ihned, ale nejprve jsem četla tu tvoji

právě to je ono že je to bez trýzně :-) a pravda je že tvým stylem je opravdu propracovanost a preciznost a to obdivuji i u takové vtipné mini

Vždyť já to říkám pořád že tohle je citlivej kluk

Lenčo, já většinou nekritizuji, to spíše raději nepíšu nic, na tvých dílkách si často cosi najdu, ale ta forma tady mě odrazuje od přečtení, věř mi že rozdělení na více slok básničce jen prospěje

gratuluji k narozkám, většinou si na tvých básních něco najdu, některé jsou skvělé, některé průměrné, ale čtu tě ráda, líbí se mi tvůj vnitřní svět, líbí se mi tvoje vášeň pro život i tvůj "smutek" který dává dílkům asi větší hloubku, bez prožitků bys neuměla takhle psát

Zamila: když si to budeš moc přát :-) dík

kmotrov: no remíza by šla, ale mně se líbí kompromis :-))

Homér: Teda Homére takový nadějný poeta tady a ty nám ho takhle odhalíš :-(

No Charlie, jak je to???

já nejsem na nějaké slovíčkaření, hebké tělo a bříško muže moc nemusím :-)))líbí se mi drsňáci, představuji si zženštělého chlapíka, ale jinak milá Amélie, jinak je to fakt dost dobrý, čtu a opět mi mrzí že je ráno a jsem zde sama, myslím že to píšeš tak že je napsáno vše, ale formou která neuráží, je smyslná, vzrušující a myslím také že je to sen každého muže, mít milenku která takhle "přemýšlí", zarazila jsem se u laskavosti, ale jo, patří tam asi je krásné toto dělat laskavě s láskou :-))) jo, tohle můžu čau

jo, to je pěkné, přečetla jsem si ji třikrát a nejen proto že moc hezky plyne, ale také proto že jsem se pozastavila nad těmi místečky co se mi moc líbí a je jich tam spousta

no máš pravdu, ALE zase je fakt že vlévat rozum násilím se nevyplácí, ale občas jde vlévat rozum s vtipem a to ty umíš :-)

jako bys psal o krásném obrazu, který se ti ale jen zdál

no ta je :-), víš velké holky nepláčou, pravda, ale ty malé v nich jsou stále někde schované a ty si občas popláčou, je mi z té básničky tak smuténkově, možná jen mám dnes čas přemýšlet a tu malou holku si pozvat, ale já jí něco hezkého řeknu a pohladím jejího malého medvídka, já ji povzbudím aby jednou byla statečnou velkou holkou, bude to potřebovat, dík za zamyšlení a milou básničku