Múze

Mám za sebou jednu z těch nocí,
myšlenky bloudí po pokoji tmou,
nemůžu spát, plný podivných emocí,
představ, jak tvoje ruka zase svírá mou.

Směsice slov a tónů poletují hlavou,
spánek se marně snaží rýmům zabránit,
akordům nestačí mít jen ruku pravou,
prstoklad levé však už nejde pozměnit.

Ráno mi rozezní tvoje nová píseň,
refrén mě varuje, že už pozdě je,
přetočit letní čas a zažehnat tu tíseň,
lepší je žít, než když nic se neděje.

Směsice slov a tónů poletují hlavou,
tužka se pokouší ten zmatek ukáznit,
akordy stále ještě nad hmatníkem plavou,
nechci svou múzu vždy jen obejmout a jít.