Víš, jak si tak plynula podbarvená tóny klavíru tak mě v závěru ukápla slzička, jen tak...to ta poslední sloka a před ní ta předposlední, běží nám ten čas, utíká a je jen na nás jak ty svoje životy prožijeme, jak s ním naložíme, zda ho promrháme, nebo si užijeme každou chvilku, jsem pro denně s duší dítěte se probouzet, obdivovat, prožívat, tak jakoby to bylo naposledy a jakoby jaro dýchlo z každého rána, díky, jdu si ji pustit znova a jdu žít

Ano já to vnímám, možná proto že to mám podobně

Ne, ne vůbec není arogantní, naopak svým způsobem vyjadřuje že máš mnohé za sebou, že máš jasný pohled, objektivní na podkladě prožitého, nikomi nic nevnucuješ a stojíš si za svým, mám ráda takové lidi

já vím a v žádném případě ti ty tvé neberu a řekla bych že haiku to je

Navíc ta básnička plyne opravdu příjemně, možná bych ji jen rozdělila do trojverší, prostě jsem si ji tak četla, a pro mě je to jen příslib že v každém věku žijeme svůj život(jen na nás záleží) a právě ten zralý mi teď připadá ten nej...

Devils_PIMP: ovšem napsat do komentáře respektuji věk, to mě opravdu rozesmálo, promiň

je krásná koiško, podzimní, barevná, melancholická...

Nesmutni, skoro mě ta básnička dojala a vím, že nejvíc ze všeho by bylo příjemné pevné obětí a slůvka mám tě rád, opakovaná pořád dokola, aby ta dušička, ta bolavá duše byla zklidněná a hýčkaná jako v bavlnce, někdy asi očekáváme od okolí více než je nám schopno dát, tohle je přesně ta báseň psaná srdcem, bolavým rozervaným srdcem básníka nepochopeného, básníka který je tak chorobně citlivý

Mně se opravdu, ale opravdu moc líbí ten nápad, co se týká obsahu jsem nadšená, je to originální, obrazotvorné a má to myšlenku, ta část jak kojot pláče mně fakt nadchla a moc se mi líbí že jsi svoji baladu vypointoval

jsem z toho nadšená a ta písnička, kterou jsem si pustila první fakt nemá chybu, skvělý počin, všichni tři dohromady, ty, Ševčík i Veronika :-)

vždycky mě dostane kolik lidí a docela inteligentních v toto věří, nevymluvíš jim to, žádné argumenty nepřijímají a solí peníze, jo, mě to pobavilo, hlavně některá místečka v textu

v těch rýmech tedy trochu tápeš, ale dík, že jsem nakoukla do vaší třídy, no ale tedy myslím že češtinářka by ti nedala za 1

jo, Sucháč jede

budu slovíčkařit buď ráno, nebo přicházejí :-) s jarem přece přichází snění

prostě jsou tvá dílka milá, co víc napsat, milé a příjemné zpestření dne

jo jasně to mě napadlo hned jak jsem to napsala že vše co se nechce zalíbit většině je psáno naprosto subjektivně, ok, ale trvám si na svém že u té dívenky je cosi v nepořádku, není normální nechat si ubližovat, je cosi nezdravého v jejím přístupu a to mi nevymluvíš :-) ona opravdu není jen pitomá, víš, znám spoustu dívenek a když mají sklon k takovému chování jaké popisuješ, věř mi, je tam vždy nějaký problém, ale je přece fajn vidět další pohledy a já vím že ty dokážeš psát s určitým nadhledem až drsností o problematice a to je tvůj nekompromisní pohled a proč ne? Nemůžou všichni, všechno a všechny omlouvat.

Víš, možná by mohla viset na nástěnce dětského odd. té kliniky kde ji operovali, myslím že by mnohý citlivější rodič uronil slzu, jo, tohle je moc příjemné a je dobře žes o tom napsala

Kdo by řekl že z první sloky se vyvine lehce ironická básnička, moc se mi líbí verš Velký vůz...pak už to vzalo tedy spád, ale je to pěkné, v rámci zadání je to fajn

napsané je to tak že jsem povídku přečetla jedním dechem, tedy pro mě dobře, ale víš, mně se nelíbí nadpis, ani náhodou, k přístupu psychologa výhrady nemám, ale jedná se o dívenku pubertálního věku, já chápu že chceš poukázat i na to že kdyby něco řekla mohla by pomoci jiným dívkám, chápu že se ženy někdy nechají ponižovat a mnohdy mnohem více a svými stálými partnery, tedy, není u nich cosi v pořádku, jsou opravdu nemocné, ale nejsou debilní, víš, to jsou ženy, které se nemají rády, stačí jim pár slůvek pěkných a k tomu spousta ran a potupy, já tedy nahlížím pod povrch tvých řádků a proto mně přijde ta povídka drsná tím jak jsi popsala tu dívenku, ona je vlastně, nešťastná a nemocná, normální zdravá holka by utrpěla šok z kterého by se dostala, ale nikdy by toho hajzlíka neomlouvala. Tahle dívka bude potřebovat psychologa a jednou možná i psychiatra, je mi jí vlastně líto a proto mi ta povídka přijde strašně subjektivní.

první sloka se mi moc líbí, vyvolává obrazy a má více smyslů, ale poslední dva verše básničky nejsou tak příjemně plynulé jako u tebe bývá zvykem a vnímám žes je překombinovával aby ti vyšlo zadání, mimochodem taky jsem tam vložila svůj pokus, ale možná nemělo vůbec smysl ho tam dávat, když čtu tohle