Rispet přílivu

Yana: Myslím, že se zbytečně podceňuješ, právě jsem dočetl tvůj rispet ve veršotepárně... a dost dobrý...:)

Zamila: Děkuji, já mám tyhle hry rád. Ještě zajímavější to je však s časovým limitem. jak už jsem psal, zadané parametry nejsou omluva, ani ten případný čas ne. To jsou jen prubířské kameny, které odhalí slabiny.

Meluzina: Děkuji, jak už jsem psal, je toho více, co bych doladil.:)

Yana:Děkuji, jak už jsem psal Amélii, je to hra, s odstupem nejsem moc spokojen a dané podmínky nejsou omluva.

Amelie M.: Je fakt, že i když jsem vás s Orionkou "káral" za nedostatek propracovanosti, asi bych to s odstupem pojal jinak. Ale je to hra a já jsem si jí zahrál i sám se sebou. Jak jsem si nalajnoval obrazy, tak jsem to podle nich vystřihl. Žádná autocenzura druhý den.

"Z okna se vykloním a padám do písku,
však příboj mé kontury rozmaže v otisku."

Tohle je fakt krásný :-) Celkově je ta báseň fajn, ale tyhle lehce vynucené hříčky s povinnými slovy vždycky ubírají poezii na kráse. "Vzor" se asi těžko mlátí s přirozenou inspirací ... Takže na Tvé jiné básně tohle prostě nemá.

Je vidět, že máš opravdu vypracovaný styl. Ty metafory jsou skvělé a má obrazotvornost je vysoce cení. Občas mi nějak nesedí rytmus, ale to může být naschvál a každopádně je to detail. Z mála jsi udělal opravdu hodně. ;)

první sloka se mi moc líbí, vyvolává obrazy a má více smyslů, ale poslední dva verše básničky nejsou tak příjemně plynulé jako u tebe bývá zvykem a vnímám žes je překombinovával aby ti vyšlo zadání, mimochodem taky jsem tam vložila svůj pokus, ale možná nemělo vůbec smysl ho tam dávat, když čtu tohle

Jiří Turner: to všechno chápu, že to jsou jenom přirovnání.. přemýšlím, jak ti přiblížit můj pocit.. no asi takto.. když odmyslím ty jinotaje, tak v první sloce to evokuje dojem, že jsi v autě a v druhé sloce padáš z okna, což evokuje, že padáš z okna nějakého domu.. a nepáruje se mi to s tou první slokou.. tohle mi tam prostě nesedí :)

Amelie M.: Kdyby to okno nebylo v zadání, asi bych sebou do toho písku plácnul jen tak. Nakonec mi ale přišlo, že to okno zvýrazňuje pocit, že to jsou vlastně všechno metafory. Moře není skutečné moře, příliv není příliv, vůz není auto a konečně, že okno není skutečným oknem...:)

Orionka: Děkuji za komentář. Možná jsem vzbudil nepatřičný dojem, že striktně počítám slabiky a hlásky ve verších. Vůbec ne. Píšu jen jak to ladí mým ušiskám. Ten druhý verš druhé sloky mi ladí, i když je pravda, že jsem dlouho zvažoval jestli s "mé " nebo bez "mé". Obojí je asi možné, ale takhle mi to zní lépe.
Konec je klasická "turnerovština".:) Nějaká podvědomá touha na závěr vše zpochybnit, zrelativizovat, popřít to, co jsem napsal na začátku, nebo to celé alespoň rozostřit. To už jiné nebude :)

Velmi se mi líbí první sloka, vlastně i druhá a celková myšlenka. Rytmicky mi skřípe poslední verš první sloky, tam je podle mě slabika navíc. A závěr se mi, abych byla upřímná, nelíbí vůbec. Ten poslední verš tam nesedí délkou, melodií, vlastně i obsah je takový nejasný, málo pádný. Podle mě škoda, jinak velmi povedená báseň, které chybí už jen závěrečná tečka.
Ale jsem moc ráda, že jsem tě inspirovala :).

Jiří Turner: Mně se líbí celá a tohle je super:"Však příboj mé kontury rozmaže v otisku."

Díky

tak nejsem jediná, kdo byl sveden :))

zakomponování slova "okno" mi malinko nesedí a dojem z básně mi trošku kazí, nicméně, jako celek se mi to líbí, zvlášť začátek a celkově myšlenky, ukryté v básni a k formě nemám také co dodat..