Jak píšeš, jedním z posledních impulzů k sepsání této úvahy byla moje básnička. Vidíš - a já s tebou souhlasím. To, co píšeš, třeba o tom postupném zrání, pod to bych se podepsal. Myslím, že tvořit bychom měli citem - za současného použití rozumu. Je trapné, když požádáš někoho o vysvětlení, jak to vlastně myslel - a dotyčný začne kličkovat a postupně zjistíš, že ani on sám neví. Toho jsem se, doufám, nedopustil :-)
Co se týče této diskuze - a už to tady zaznělo mockrát - nikdo nemůže čekat jen chválu a poplácávání po ramenou, zejména tehdy ne, když si dá do profilu, že stojí o maximální kritiku. Pak musí být připraven ji taky ustát, případně se důstojně obhájit.

Yasmin: Díky, jsem moc rád, že tomu rozumíš :-)

Zamila: vanovaso: Moc děkuju :-)

ThePočly: Díky moc :-) Mimochodem - zápisek jsem četl a zaujal :-)

slnečnica: To mě strašně těší. Děkuju :-)

Orionka: Promiň, nenafouknul jsem se, od pátku jsem jenom nebyl doma :-)
Já si přesto za tou metaforou stojím. Jak říkáš, typickým znakem typické řeky je, že sílí a vlévá se. (Jako vodák navštěvující řeky ve velké části Evropy bych ti mohl oponovat tím, že s tím sílením to hlavně u menších toků není pravda, protože MVE (malé vodní elektrárny), přehrady a další blbosti rostou jak houby po dešti, kradou z řek vodu a řeky skomírají a vymírají. Abychom nechodili daleko, zajeď se podívat na Sázavu mezi Týncem a Pikovicemi. Hodně smutný... ) - Ale to sem opravdu nepatří. Abych se k tomu vrátil - sílí a vlévá se... - a není právě o to děsivější a smutnější, když tomu tak není, když se prostě ztratí?
Dál si myslím, že úkolem miniatury není všechno dopodrobna a polopaticky vysvětlit. Už vzhledem k rozsahu. Tady mi ale zase vyvstává tvoje námitka se špatně zvolenými slovy. Myslím si, že to je opravdu jen věc názoru.
Za sebe mohu říct, že báseň, kde je mi všechno položeno až pod nos a nad kterou si nemůžu trochu namáhat hlavu, pro mě ztrácí jakékoliv tajemství a nebaví mě.
Je jasné, že ji nemusím pochopit úplně přesně, ale v tom asi tkví kouzlo poezie. Ovšem nedovolil bych si stvořit cokoli, co bych nebyl později schopen jednoznačně vysvětlit, jakkoli nerad to dělám :-)

Orionka: Vidíš, nenapadlo mě počítat, kolik řek se kdy ztratilo a porovnávat, jestli to sedí s počtem vyschlých vztahů. Šlo mi hlavně o tu komunikaci. Chybí mi řeč. Vždyť ani my spolu nemluvíme. Píšem. A proto se nechápem, nebo si nedovedem spoustu věcí vysvětlit. Znám spoustu lidí, kteří, než aby si promluvili, napíšou radši dvacet esemesek. Nebo žijou jen na facebooku. Jako učitel to vidím pořád. Zažil jsem dokonce holčinu, která se vrátila po deseti minutách z prvního rande s tím, že si vlastně neměli co říct. Pak sedla k počítači a až do rána si s tím samým maníkem psala. Kam se ztrácí řeč? To je ta řeka.
Nevím, jestli to dokážu správně vysvětlit. Myslím, že v poezii je potřeba určité nedořečenosti a prostoru, kde si to může čtenář sám dovysvětlit. Jinak by mi to až příliš zavánělo matematikou. A tu já nerad.
No, myslím, že jsem toho už o těch osmi řádcích napsal o dost víc, než by si zasloužily...

Jééé, teď jsem všem ostatním dokonale zlikvidoval prostor pro představy. Ach jo...

Tohle je opravdu překrásný! Mám moc rád tyhle pocity. Díky za ně. Nádherná písnička :-)

Orionka: Ne všechny řeky odcházejí do moře. Některé se prostě ztratí. Vyschnou. Tak jako vztahy a komunikace mezi lidmi. Někomu to je jedno. Někoho to možná trápí. A je těžké se znovu otevřít. Někdy už to vlastně ani nejde.

Už to tady bylo řečeno. Šťastní ti, kdo na to přišli :-)

Devils_PIMP: Přeháníš, Devilsi :-) Ale kecal bych, kdybych tvrdil, že mě to nepotěšilo. Dík, vážím si toho :-)

Četl jsem několikrát. Pokaždé se mi líbila ještě o něco víc. Super.

Mrzí mě, že jsem na ni narazil až teď... Moc se mi líbí :-)

Jo, ta první sloka je dokonalá. Obstála by i sama o sobě. Ta druhá by tam pro mě už nemusela být. Pěkný :-)

Toužíš po maximální kritice. OK. Takže: Být tebou, jasně se rozhodnu, jestli zpívat, nebo recitovat. Tohle bohužel není ani jedno ani druhé. Osobně bych byl jednoznačně pro tu recitaci. Tedy - vyhnul bych se jakýmkoli náznakům zpěvu, protože tam ti to většinou ujíždí a vypadá to jako parodie. Tvému hlasu (není pravda, že by byl, jak píšeš, špatný k poslechu) i těm textům by, podle mě, recitace hodně slušela. Ale pozor - i dobrá recitace má určitá pravidla.
Ideální by bylo, pokud máš tu možnost, nahrát zvlášť hudbu a zvlášť přednes. Mohl by sis dovolit zahrát toho víc a při recitaci by tě to nesvádělo pokoušet se intonovat podle kytary. To ti totiž - promiň za upřímnost - opravdu moc nejde.
Ještě jedno drobné rýpnutí - úplně jsem nepobral v čem se hudebně liší tahle věc od téhle: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27367-jedy-do-tepen
Zkus o tom popřemýšlet, budu se těšit na tvoje další dílka. A ještě jednou promiň za upřímnost, nejsem zvyklý pokrytecky chválit to, na čem mi něco nesedí, i když to tady je tak trochu zvykem :-)

ŽblaBuňka: Zamila: taron: moc díky za návštěvu :-)

Orionka: Jiří Turner: Moc díky, těší mě, že vás zaujala :-)
Škoda té krásné země...

Ani náhodou by mě nenapadlo podezřívat tě z povrchnosti a pokud jsi to tak pochopila, moc se omlouvám, vůbec jsem se tě nechtěl dotknout. Jak už jsem napsal, zamyslel jsem se u toho nad sebou a nad svým životem. Tak se nezlob.

Super obrázek. Dovedeš bezvadně kreslit slovy... Desdemona - ale vždyť tam přece patří. Nedovedu si představit, proč a za co ji vůbec vyměnit, aby to nepozměnilo celou básničku. To je, jako kdybych psal třeba o kočce, ale nazval ji "medvěd", protože mi to líp zní (vím - blbej příklad, ale lepší mě bohužel nějak nenapadl). Stůj si za tím, je to moc pěkný :-)