Bez názvu

Tvůj problém nese název jednoho termínu, který mi kdysi řekl jeden redaktor a který si už nepamatuju jak zněl. Jde ale o to, že ty rýmy ti nesedí, protože jsou to rýmy s donucením. Přídavná jména, infinitivy, přechodníky - dá rozum, že všechny mají stejné koncovky a básníci se tomu raději vyhýbají, protože dopředu čtenář uhodne, čím bude řádek končit. Umění tkví v poezii v překvapení. Spanilých-zbloudilých to se dá čekat - tam není na výběr jiný tvar, to samé se tu opakuje všude. Oblak-mrak; vzplálo-zaplesalo...
Tohle ti tam nesedí.

Další věc je rytmus. Básničky, které jsou v řádcích dlouhé by měly mít určitou zpěvnost, jinak je básnička moc hutná a dlouhá a nudná. Básník umí málo slovy vyjádřit celé věty, jde jen o to najít ta pravá slova a ještě ke všemu tak aby zněla hezky. Z té básně by se dalo 60% slov vyhodit a pořád by to byl tentýž příběh - akorát by se líp četl. U krátkých básniček (tak tři slova na řádek - tam o rytmus vlastně nejde, rytmus je pomůcka pro čtení délších básniček. Představ si, že by si to měl někdy někdo zapamatovat nazpaměť a recitovat. Na takové školáky, co tě jednou budou recitovat u tabule bys měl brát trochu ohled)

Předposlední sloka má hromadu chyb. (Přechodníky jsou zrádná past a je dobré se jim vyhnout, protože už jim dneska moc lidí nerozumí) A jsme u toho, že čtenář si nejen rád přečte báseň, ale taky ji chce dobře rozumnět a snáze ji pochopí, když bude psaná jeho jazykem. Je pěkné užívat Máchovský slovník, ale ten dneska lidem nic neřekne, jako v době, kdy psal Mácha (tehdy čeština ostatně byla velmi kuriózní řečí, nebyla ani úřední řečí).

A poslední věc: Vybral sis žánr, jak píše Mattyna, velmi dobrý výber tématu, mohu-li to tak říci. Dýchá z toho lyrická fantasy. Ovšem je taky důležité mít osobitý styl. Dneska, když čteš Seiferta, Horu, Hrubína, Nezvala, Wolkera, Ohniska... už na první přečtení poznáš, čí ty verše jsou. Je to jako s hudbou. Poznáš interpreta podle jeho díla. To je umění. A toho bys měl umět dosáhnout. Až tě někdo bude číst a nebude vědět čí ty básn jsou, řekne: To je úplně jako od Poustevníka! - pak teprve pochopíš. Pak už ti nikdo žádné rady dávat nemůže.

Ámen. Hodně zdaru.

no a jak se ti to celkově líbí? nesedí mi tam rýmy, chtěl by jsem jenom nějaký názůrek, který by mě usměrnil, samozřejmě, že mám tu myšlenku v pokračování dál, ale i přesto...

to nevím teda...názor na nedokončenou báseň...připadá mi divné dopisovat báseň podle názoru ostatních...
leč tedy...myslím,že žánr jsi trefil...;-)
víc asi nic, jelikož rýmované a psané básnickým jazykem hodnotit dost dobře neumím...