|
Pokus.tato básen je psaná při meditaci.ve tmě.s čajem v ruce.a ve snaze přenést své (ne)vědomí až na sámé hranice vesmíru.výsledek je vám k dispozici.
 30.03.2010 6 1345(18) 0 |
Jsem na konci vesmíru
Nejsem nic,a co je vše?
Jen prázný pohled přes díru.
Jen tak si putuju
Vedle času,prostoru
Sem,tam pohladim hvězdy
A pak dál s větrem odpluju
Projdu si pár galaxii
Jen tak z nudy
Zachránim světlo co do černých děr se vpíjí
Páru fotonů poradim,Tudy.
Nejsem nic,a co je vše?
Jen prázný pohled přes díru.
Jen tak si putuju
Vedle času,prostoru
Sem,tam pohladim hvězdy
A pak dál s větrem odpluju
Projdu si pár galaxii
Jen tak z nudy
Zachránim světlo co do černých děr se vpíjí
Páru fotonů poradim,Tudy.
31.03.2010 - 09:24Velice pěkné. A jak už tady zmínil kolega, věta: Nejsem nic, a co je vše? Je opravdu přivádějící do hlubin lidského myšlení. Fakt pěkné!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na okraji realit : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zrození hvězdy
Předchozí dílo autora : Odraz do věčnosti
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
