přidáno 17.03.2010
hodnoceno 3
čteno 1106(6)
posláno 0
Prožívám si tiché běsnění,
co mé smysly rozvíří.
Připadám si jak ve vlastním vězení,
však bez cely a bez mříží.

Tak proč nemůžu se hnouti z místa?
Když můžu v klidu volně jíti dál!
Snad, jelikož si duše není jistá
a vzpomíná na to, co jí život kdysi vzal.

A nyní se tak strašně bojí
a nechce ani o krok dál,
protože ví, že se možná nikdy nezahojí!

A já bych další chybný tah už neustál.
přidáno 13.03.2023 - 17:36
Zajímavá.
přidáno 17.03.2010 - 17:33
žeby? :) - pěkně zpracovné...
přidáno 17.03.2010 - 15:14
Ve třetím řádku první sloky Ti nejspíš vypadlo písmenko...
V posledním řádku druhé sloky chybí čárka před "co"
Jinak jako celek to na mě nezapůsobilo.
Měj se...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tiché běsnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tkaničky s puntíky
Předchozí dílo autora : Příslib věrnosti

» narozeniny
Iveta32 [16], Pb* [14], oeldea [14], Mates885 [13], Zuppidu [13], mySoul01 [11]
» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :
Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming