 15.01.2010 5 1412(13) 0 |
Ušli jsme spolu cestu dlouho,
teď zdá se mi to chvilkou pouhou.
Myslím pořád na tu chvíli,
kdy se mraky rozstoupily…
Byls tu pro mě a už nejsi.
Ptám se andělů, tak kde jsi?
Vidím to pořád před očima,
tu hrůzu, která moje srdce skryla.
Padáš, ležíš a umíráš…
Přece mě tu samotnou nenecháš.
Vzpomeň si, co znamená já a ty,
slíbils, že to bude navěky.
A já jsem tomu věřila,
nejradši bych se sama zabila.
Proč ty, proč – ptám se znova,
proč dokola říkám jedny a ty samý slova.
Chci, abys žil,
chci, abys mi všechno odpustil.
Tak ty mě neslyšíš?
Znamená to, že opravdu odcházíš?
Nejspíš ano…
Dnes totiž přišlo to ráno.
Stojím u tvého hrobu,
házím růži dolu.
Teď už vím, že je všechno pryč,
s tou poslední růží jsem zahodila i klíč.
Byl to klíč od mého srdce, lásko,
neměj strach, už mi nikdo nebude říkat sedmikrásko…
teď zdá se mi to chvilkou pouhou.
Myslím pořád na tu chvíli,
kdy se mraky rozstoupily…
Byls tu pro mě a už nejsi.
Ptám se andělů, tak kde jsi?
Vidím to pořád před očima,
tu hrůzu, která moje srdce skryla.
Padáš, ležíš a umíráš…
Přece mě tu samotnou nenecháš.
Vzpomeň si, co znamená já a ty,
slíbils, že to bude navěky.
A já jsem tomu věřila,
nejradši bych se sama zabila.
Proč ty, proč – ptám se znova,
proč dokola říkám jedny a ty samý slova.
Chci, abys žil,
chci, abys mi všechno odpustil.
Tak ty mě neslyšíš?
Znamená to, že opravdu odcházíš?
Nejspíš ano…
Dnes totiž přišlo to ráno.
Stojím u tvého hrobu,
házím růži dolu.
Teď už vím, že je všechno pryč,
s tou poslední růží jsem zahodila i klíč.
Byl to klíč od mého srdce, lásko,
neměj strach, už mi nikdo nebude říkat sedmikrásko…
16.01.2010 - 09:55Taky nechápu, proč se každý snaží rýmovat za každou cenu. Nech slova plynout, hraj si s nimi, nech dílo uležet a pak se k němu znovu vrať... Tohle je tak strašně násilně poskládané, až z toho bolí oči.
Neboj, však nejsi sám, jak řekla sokolička, takových děl je tady spousty... Nejhorší však je, že někteří autoři si myslí, že tohle je poezie (nemyslím Tebe).
Neboj, však nejsi sám, jak řekla sokolička, takových děl je tady spousty... Nejhorší však je, že někteří autoři si myslí, že tohle je poezie (nemyslím Tebe).
15.01.2010 - 23:05Mělo by mě to dojmout, ale nedojalo. Ty rýmy, to se fakt nedá, tady je to teď jak přes kopírák... A i ty samý prázdný slova, nic novýho... Nelíbí se mi to, je to tak strašně jednoduchý a naivní, že si přijdu, jako když veršujou prvňáčci... Nic proti tobě, jen už čtu třetí podobně laděný dílo a jsem otrávená. Zkus do toho vnést něco víc osobitýho, nějaký pěkný obraty, nebo piš volným veršem, třeba to půjde líp.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zloděj jménem smrt : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : To co se nestalo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
