báseň, snad lechtivá, první pokus o pravidelný rým
přidáno 05.01.2010
hodnoceno 4
čteno 1966(22)
posláno 0
ach jak moc chci tě mít na gauči
dlouho se na tebe dívat
hladit tě horním rtem po tváři
a na šíji tě líbat

chci ti rozepnout košili
slyšet napětí v tvým hlase
jen sklenku vína jsme požili
chci se utopit v tvých vlasech

miluju nejvíc tvý pihatý ramena
vaděj mi košíčky s krajkou tenkou
sedni si na moje kolena
a já ti pomůžu s podprsenkou

mám spíše pocit že problémů přibylo
to ty dvě růžový kulatý dobroty
pod záminkou aby vedro ti nebylo
navrhnu aby sis sundala kalhoty

nehtíky u nohou s červeným lakem
bílá kůže s nulovým třením
začínáme trochu třást se blahem
nepřestanem dřív než s rozedněním

vrcholem jsou pak bezbolestný křeče
v mých snech mi jenom tak neutečeš
přidáno 27.05.2011 - 17:57
Bez dalších slov :)
přidáno 13.05.2010 - 10:20
Pekne a prijemne se to cte:)
přidáno 09.01.2010 - 10:59
cim blize konci tim lepe to zvladas... teda u mne to konci predposledni strofou... ty posledni dva verse (ja vim, ze poenta a tak) mi prijdou zbytecne
přidáno 06.01.2010 - 17:08
Tak nějak si představuju lechtivou, laškovnou a přitom tak nějak milou "postelovou" básničku.:) Moc se ti povedla!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
už toho nech:) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : černota
Předchozí dílo autora : Sukýnka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming