přidáno 25.11.2009
hodnoceno 5
čteno 1465(17)
posláno 0
Až tvoje rty se dotknou mých
spočinem spolu v peřinách,
cítím tvůj horoucí dech na lících,
něžné doteky v slabinách.

Hlava se točí, tělo chvěje,
pak však usínáme každý sám,
zítřejší ráno se mi směje
a přichází pocit
co je mi tak věrně znám.

Tu vášeň v mojí tváři,
jak zákeřně jsi vyvolal,
zůstala jen rtěnka na polštáři,
ne ty sám's mě oklamal.

S sebou vzal sis sklenky na pomoc,
protančily se mnou noc,
a ty, švindlíř na druhou,
zkoušíš to dnes na druhou.
přidáno 20.11.2018 - 09:01
Už jsem ji četl. Nápad naprosto skvělý, byť tento druh ranní kocoviny popsal snad každý. Provedení trošinku pokulhává, ale nechce to moc. Jen trochu přičísnout s odstupem.
přidáno 17.12.2009 - 21:25
:) dík na druhou!:)
přidáno 14.12.2009 - 18:01
hele, tohle není vůbec špatný, vdovičko:-)
přidáno 26.11.2009 - 20:51
díky...:)
přidáno 25.11.2009 - 21:55
parádní ,)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Švindlíř na druhou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Čí to byl nápad..?
Předchozí dílo autora : A pak..

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming